Říjen 2017

Život Blíženců je jako horská dráha ...

26. října 2017 v 20:18 | Nelly Cadlenson


Neustálý nepořádek na stole, zmatek ve své osobě nebo neustálé výkyvy nálad? Znáte to někteří z Vás? Já teda moc. Až moc dobře. ,,To jsou ti Blíženci!" Tohle často říkávala má spolužačka, se kterou jsme měly vždy společnou řeč. Obě jsme narozené ve znamení Blíženců. Kdykoliv popisovala své emoce nebo pocity z určité situace, vnímala jsem to stejně. Mohla jsem mluvit za ni...

Blíženec je třetí znamení v horoskopu v období května a června. Všechno samozřejmě záleží na dekádě, v jaké se Blíženec narodí, protože ho to také do jisté míry ovlivňuje. Já například patřím do té pozdní třetí dekády. Taktéž náš horoskop ovlivňuje ascendent, který je ale trochu složitější. Jedná se o bod horoskopu, který označuje hodinu. Hodina narození také ovlivňuje naše chování. Svůj ascendent si můžete vypočítat zde. Můj ascendent je ve znamení v Panně. To je možná taky důvod, proč se u mě projevují z části znaky povahy, které náleží tomuto znamení. A proč jsem se vlastně rozhodla psát zrovna o nás, Blížencích? Jako každé znamení má své kladné i záporné stránky. A občas mi připadá, že jsme často velkou záhadou pro ostatní.

O Blížencích se říká, že to jsou dvě osoby v jedné. Můžu potvrdit, že to tak doopravdy je. Kdykoliv mám před sebou nějaké rozhodnutí, mluví ve mně dvě osoby, které chtějí něco odlišného. Můžete si to přirovnat k té reklamě, kdy na jedné straně ramene sedí anděl a na druhé čert. Tohle jsou přesně Blíženci. Mluví k nim dva hlasy, které chtějí uspokojit, ale nejde to. Rozhodování tohoto znamení je doslova tragédie. Nikdy to nenechávejte na Blíženci. Nedokáží si vybrat to pravé. Chtějí všechno a hned.

Nedokáží se koncentrovat pouze na jednu věc. Během činnosti, kterou provádí, je napadá milion dalších nápadů a do hlavy se jim vtlačují různé myšlenky. Proto často taky dělají víc věcí najednou a divte se nebo ne, mají v tom svůj systém. Například já mám velký problém, když píšu články. Snažím se soustředit na ten, co píšu. Bohužel se mi vkrade do hlavy další nápad na článek, a tak zapínám další dokument Wordu a rozepíšu si další. Ve finále z toho vzniknou dva články bez žádné struktury, ale Blíženec svou kreativitou své články spojí a vždy z toho něco vznikne.

A to je důvod, proč často nejsou v klidu. Potřebují neustálý pohyb, aby svou mysl zaměstnali. Rychle se pro něco nadchnou a jdou si cílevědomě za tím. Po pár dnech dokonce i hodinách je jejich nadšení opouští a hledají něco jiného, co by je mohlo zase zaměstnat. Také často sní i o nemožném a rádi plánují nemožné, protože to vyvolává pocit zapálení. Blíženci nesnáší nudu a stereotyp a vyhýbají se tomu. Bývají často i flegmatičtí.

Nálady jsou u Blíženců doopravdy proměnlivé. Chápu, když jim nerozumíte, protože Blíženci sobě také ne. Teď může vykazovat znaky skvělého společníka, ale v hlavě mu něco přeletí a najednou se z něj stane ta nejpesimičtější osoba v místnosti. Každý Blíženec je jiný, ale znám hodně, včetně mě, že se naše nálady mění mávnutím kouzelného proutku. Jste ve společnosti. Bavíte se skvěle a najednou jako kdyby do Vás vstoupila druhá osoba a jste nabručení.
Pokud se dáte na dráhu získat jakéhokoliv Blížence, tak přeji pevné nervy. Opatrně. Jakmile ucítí náznaky svázanosti z Vaší strany, prchá pryč a už ho pravděpodobně nikdy neuvidíte. Miluje volnost a svobodu. Řeči, které plánují budoucnost s nimi, je zastrašuje a odpuzuje. Potřebují ke svému životu neustálé dění.

Je to záhadné znamení, protože lidé občas nechápou jejich chování nebo reakce. Můžu Vás ale uklidnit, sám Blíženec nechápe své myšlenkové pochody...Takhle to je s námi!

Nechci k vám patřit...

19. října 2017 v 21:01 | Nelly Cadlenson |  Ostatní

Je večer a sedím za stolem v olomoucké knihovně. Měla bych pravděpodobně číst a dělat si zápisky z knížky od Denise McQuaila, ale nejde to. Jsem zaposlouchaná do Phila Collinse a v hlavě mě tlačí několik myšlenek.
Je to zvláštní, ale ani jsem se neozvala, jak to jde na vysoké. Ani jsem nevyjádřila své pocity. Mám je fakt smíšené a nevím, jestli je to to pravé, o čem bych chtěla psát. Na bedrech mám strašně moc povinností tak,
že nic nestíhám, tak jak bych chtěla. Všechno, co cítím, je neústupná únava, zmatenost a pochybovaní o tom, zda jsem se rozhodla správně.
Jedna věc mi ale leze do hlavy každý den a tou je dnešní společnost. Denně se potkávám s různými lidmi, kteří mě nevědomky něco učí. Někteří jsou na stejné vlně jak já a v jejich přítomnosti jsem ráda. Někteří jsou mi tak šíleně nesympatičtí svým projevem, že občas psychicky trpím v jejich blízkosti. Setkávám se s lidmi, kteří mají vlastní svět a žijí ve své bublině. Takoví lidé jsou většinou odsuzováni, protože nezapadají do normální škatulky, kterou dnešní společnost vytvořila.
Nedávno jsem seděla se svou parťačkou Vendy před knihovnou a vedly jsem konverzaci, která byla hlubší. Připadá mi, že se dnes považuje za špatné být svůj a dělat to, co Vás baví. Jakmile si jdete za svým cílem, hodně lidí Vás chce odradit a nepodporují Vás. Co to je za typ lidí? Jsou to většinou lidé, kteří sami nemají vlastní cíl a schovávají se před svými sny. Protože pokud by chtěli žít svůj sen, tak se nezajímají o druhé. Je to logické, proč většina pomlouvá a řeší jen ty druhé.
Raději chodí do barů, kde popíjí drinky ve velkém množství a vyhodí za to spoustu peněz. A teď mě napadá otázka...Proč lidé vlastní požívají alkohol ve velkém množství? Ano, zajít si občas do baru není nic špatného, ale trávit tam každý víkend? Není to škoda...není to mrhání času? To je totiž snadné. Zapomenout na všechny starosti a tím pádem vypustit z hlavy i svou méněcennost, která se takových lidí drží. A pak mají více odvahy, aby například někoho oslovili.
Teď se mi dere do hlavy to, jaké jsou dnešní vztahy. Komunikace a balící technika přes internet jsou na denním pořádku.
Líbí se mi, jak mi babičky vypráví o jejich láskách a doslova jim závidím. Jejich randění nebylo suché, ale mělo šmrnc. Nebylo možné někomu napsat na Messengeru. Dříve muži konali. Museli zasáhnout, aby si získali něčí srdce. Dneska Vám pohledný kluk napíše zprávu, jestli nepůjdete ven bez ohledu na to, že byste se někdy vůbec potkali. Pak chtějí po Vás lechtivé fotky, kterými se kochají. Tohle už je hodně smutné, když chce někdo po holce poslat fotku nahého tělo. To pro mě není ani chlap. Když něco chci, tak to přece dobývám. Jenže tihle muži hledají jen lehké zpestření života, a tak hledají naivní ženy hledající romantiku, které jsou pro lásku a obdiv udělat vše bez ohledu na to, že tím ztrácí svoji cenu. Už mi přijde, že ženy musí dobývat muže. To mě na tom nejvíce mrzí (proto jsem sama).
,, Ona je strašná. Nosí hnusné oblečení, které se jako dá, ale stejně to nezachrání, protože je v obličeji škaredá" zněla tahle slova jedné slečny, které seděla za mnou v kavárně. Upřímně? Byla jsem z toho rozhořčená a nedělalo mi to vůbec dobře. Proč ostatní řeší to, kdo co nosí, jak mluví, jak se chová, jak vypadá, když ten daný člověk nikomu druhému nic nedělá? Takový člověk, který šíří jen emoční jed, je sám se sebou nespokojený. A tím, že pomlouvá druhé, tak mu to dodává pocit spokojenosti a větší sebejistotu. Jen si představme, kdybychom každý z nás měli nějaký sen, za kterým bychom si dychtivě šli. Světu by se ulevilo.
Dnešní společnost si vysnila i vizi ideálního vzhledu. Pokud nemáte 90-60-90, nejste dokonalí. Takže se snažíte zbytečně. Musíte mít dlouhé vlasy, plné rty, velké oči, úzký nos, útlý pas, dlouhé rovné nohy. Pihy, strie, celulitida a akné to si nemůžete dovolit. Budou se na Vás zaujatě dívat, pokud nejste nejštíhlejší. Každý si vždy najde něco, co se mu na druhém nebude líbit. Proč tak jak vypadáme, má svůj důvod. Kdyby byli všichni stejní, neskutečně bychom se unudili.
Nenávidím materialismus. Mnozí se honí za něčím hmotným s tou myšlenkou, že je to pro ně důležité. Honí se za tím, protože si myslí, že je to jejich štěstí. Bohužel. Jejich štěstí se nachází v nich. Stačí pouze nahlédnout do svého vnitra. Na to se hodně zapomíná.
Chodíme do práce, abychom si vydělali na Iphone 7, protože s ním bude život lehčí a budu zapadat do vyšší společnosti. Chceme Mercedes, tak si ho vezmeme na leasing, protože mít Mercedes zvyšuje moji osobnost. Jen se mi bude těžko usínat s pocitem, že měsíčně z mého účtu budou strhávat 6 tisíc.
S tím souvisí i podřizování se společnosti, které je taktéž nebezpečné a okrádá nás o svou svobodu a kreativitu. Hubnu, protože budu více obdivována. Kouřím cigarety, protože pak zapadám do party. Neříkám svůj vlastní názor, protože ten není důležitý a většina mě na základě něho odsoudí.
Odkládáme své sny a touhy na slovo až. Až dostuduju, až budu pracovat...a však tu pohádku známe! A můžu dokončit: Až budu v hrobě, bude pozdě. Nejlépe začít dělat něco hned. Nikoho určitě nebaví se omezovat a dělat věci, které pro něj nejsou prospěšné.
Chtěla bych milejší a chápavější společnost. Společnost, která se navzájem podporuje a přijímá všechny bez ohledu na odchylky. Zbavíme se veškerých strachů a negativních emocí, která nynější společnost vyvolává. Budu doufat!