Květen 2016

Realash - sérum na řasy (po použití) + GIVEAWAY

31. května 2016 v 10:34 | Nelly Cadlenson

Před 3 měsíci jsem psala článek o séru na řasy od značky Realash. Psala jsem, že po 3 měsících by se mé řasy měly prodloužit měly by se také zbavit lámavosti. Daná doba uběhla a já jsem doslova hotová s výsledky! Mé řasy jsou doopravdy delší a nevypadávají mi. Když jsem byla na zkoušce líčení na jednu soutěž, kosmetička se až divila, že je mám až neuvěřitelně pevné jak beton. Musím uznat, že ke konci jsem občas na sérum zapomínala nanášet. Musím potvrdit, že už po 21 dní šly vidět výsledky. Pro ty, kteří můj článek o Realash nečetli, tak tedy ještě jednou. Jedná se o sérum na řasy, které Vašim řasám dodá regeneraci na rychlejší růst řas. Už za pouhých 14 dní jsou vidět výsledky. Sérum obsahuje 3 ml účinné látky. Tohle sérum slibuje o 83 % delší a 79 % hustší řasy. Používání tohoto séra je velice jednoduché. Stačí každý večer nanést, jako když nanášíte linku co nejblíže k řasám. Stačí doopravdy nanášet v malém množství.



Více si můžete počíst v mém předešlém článku ZDE. Jsem doopravdy spokojená a všem tenhle produkt doporučuji. Divila jsem se, že se u mě žádná alergická reakce neprojevila, protože jsem neuvěřitelně citlivá na každý produkt, který jsem kdy zkusila. Četla jsem, že některým se může objevit ztmavení očních víček. U mě k žádnému ztmavení nedošlo.
Zde můžete vidět výsledky před a po používání séra. Můžu potvrdit, že mé řasy jsou rozhodně delší ale hlavně pevnější. Vůbec mi nevypadávají mi řasy, za což jsem nesmírně vděčná. Pokud budete produkt používat každý večer po dobu 3 měsíců určitě se dostaví výsledky, stejně jako tomu bylo u mě. Máte proto šanci tenhle produkt vyzkoušet. Vyhlašuji GIVEAWAY na tenhle produkt.

PŘED POUŽÍVÁNÍM

PO POUŽITÍ



Pokud máš zájem tenhle produkt vyhrát, tak do komentářů vyplň:

1) Jméno/ přezdívka

2) Blog/Email


V případě výhry Vás budu kontaktovat e-mailem. Losování proběhne formou vylosování lístku a aby to bylo spravedlivé, budu vybírat před Vámi, tudíž čekejte video, kde se dozvíte výherce tohoto produktu.



MAJÁLES & Šarm, jaro, v jednom kole a komplikace s Estoncem

25. května 2016 v 20:23 | Nelly Cadlenson |  Deník

Hlásím se po moc dlouhé době. Nechci se vymlouvat, že nemám čas, ale fakt ho moc nemám. Začala sezóna na Pastušce, a každý víkend pracuju. Moje kolegyně mi na pár týdnů odjela do nemocnice, takže přežívám, ale v pátek se konečně uvidíme. Jak bych měla začít. Asi od dubna. Společně s kamarádkou jsme se zúčastnily kosmetické soutěže Šarm, kde jsem byla modelkou a kamarádka mě líčila. Líčení a celkově kostým se jí moc povedl. Tématem byly latinské americké tance. Myslím, že se jí to moc podařilo a vyhrála 2. místo, za což jsem měla nesmírnou radost.

Do naší školy přijeli stážisté z Estonska a měla jsem na starosti je přivítat, provést je po městě a být jim na blízku. Můžu říct, že tolik zážitků jsem neměla ani se stážisty z minulého roku. No zkrátka nejsem tak dobrý navigátor, jak jsem si myslela. Celá skupina stážistů měli vášeň pro hudbu a jelikož si jeden kluk jménem Hans nemohl vzít svou kytaru, tak jsem mu ji na celý měsíc půjčila. Uzavřeli jsme dohodu, že já mu ji půjčím a on mi za to vymění a koupí nové struny, což moje kytara potřebuje jako sůl. Když chtěl ukázat nějaké inspirativní místa ve Znojmě, kde by mohl ,,vypnout" a hrát si na kytaru, tak jsem ho chtěla vzít na Kraví horu. Jenže jsem si spletla kopec a nakonec jsme se ocitli někde u břehu Dyje. Bylo to trapné, protože jsem polovinu věcí nevěděla. No a další zážitek posílání balíku do Estonska. To byla fakt třešnička na dortu. Hans posílal longboardy, které ale neměla zabalené, protože předpokládal, že mu to na poště zabalí. Jenže Česko že. Nemohl uvěřit, že si balíky musíme balit sami. Takže jako idioti jsme na poště balili longboardy do bublinkové folie. Nestačilo to a tak jsme šli hledat kartony. Před jedním obchodem jsme opět dobalovali balík jako dva bezdomovci, ale to nevadí. Jenom se všichni na nás dívali jako na zjevy, ale to vůbec nevadí. Byla sranda. Jenže jsem netušila, že to budou nervy. Na poště jsme museli neustále čekat, protože čekání je zde určeno čísly, které Vám vyjede ze systému. Pokaždé když jsme něco nevěděli, tak jsme museli čekat, až přijdeme na řadu. Na poště byli informování asi tak jako já. Vůbec. Můžu říct, že jsem byla šťastná, že jsme zrovna trefili na příjemné paní. Jsem zvědavá, jestli ten balíček tam vůbec dojde. Uvidíme. V práci je to jinak fajn. Sice chodí čím dál více lidí, ale zvládáme to. Chodí nám tam jeden pán, který se zajímá o osobní rozvoj, čakry, psychosomatiku a celkově duše člověka. Naposledy když tu byl, tak mi věnoval knížku Zrození k běhu. Daroval mi ji proto, že mám jednu nohu křivou a důvod? Mám totiž palec do boku a právě na palci závisí všechna naše stabilita. Chodím běhat bosá a tím si to spravím. Dále mi řekl, že mám suprová záda až na krrční páteř, kde mám usazený blok - strach a napětí. Jsem zvědavá, ale jeho přítomnost na mé působí tak, že život je jednoduchý a jediný, kdo ho komplikuje, jsme my sami.


Teď k majálesu. Nevím, ale nemám ráda tyhle akce. Nemám ráda moc lidí a hlavně když mám jít a všichni se na mě tlačí, tak to není příjemný. Jsem totiž jako slon v porcelánu, ale zvládla jsem to. Byl tam večer Ben Cristovao, ale vzhledem k tomu, že jsem se strašně dobře ,,vystajlovala", tak bych tu zimu asi nezvládla. S kamarádkami jsme se oblekly za nějaké historické postavy. Asi jediné. Nevadí. Konečně je venku krásně a stejně na kole nejezdím, protože si nechci zhoršit alergie a ekzémy. Musím ale zaklepat, že od té doby, co používám denně ostropestřec mariánský, jsem bez ekzému. Jsem za to nesmírně ráda, akorát teď mě trápí ucpaný nos, ale dá se s tím žít. Za pár dní mi končí škola a čeká mě praxe. Týden budu opět v cestovní agentuře a pak odlétám do Portugalska a nemůžu se dočkat. Jo a ještě jedna věc prodávám svou lásku - zrcadlovka Canon je na prodej. Prodávám ji, protože už mi jednoduše nestačí. Je vhodná pro začátečníky a přece jsem už trošku pokročilejší a chci opět víc. Jeden z velkých důvodů prodeje je ten, že nemá FULL HD VIDEO, a proto kvalita mých videií není zrovna nejlepší. Přemýšlím nad koupí Nikonu z pětkové řady. Chci experimentovat. Původně jsem chtěla Canon, ale ten Nikon chci vyzkoušet. Ve škole nám teď rozdělili maturitní témata a jsem šíleně ráda, že mi povolili téma Práce s psychicky narušenými lidmi z pohledu průvodce. Docela se na to vypracovávání, realizaci a písemnou zprávu těším. Jenže čtvrtý ročník bude šíleně těžký a jsem zvědavá, jak budu vše zvládat.

Nejsem si vůbec jistá, jak to skloubím s blogem, Youtube a cvičením. Nějak se s tím poperu. Jinak bych chtěla moc poděkovat Všem, kteří se dívají na má videa na YouTube. Nemohla jsem uvěřit, že během jednoho víkendu jsem dosáhla 2 tisíce odběratelů. Popravdě se nějak o tomhle tématu nevyjadřuju a ani se nerada o něm bavím. Jediný kdo se doma o tom baví, je můj brácha, který mi hlásí každou hodinu, kolik odběratelů už mám. Je to šílený a děkuji moc. Co se týče blogu, tak to žádný strach, na ten nedokážu zapomenout. Stejně se nejlépe cítím za obrazovkou, kde mě nikdo nevidí a já můžu napsat, cokoliv co chci. Mějte se moc krásně, užívejte jaro a žijte víc real.


OOTD - I feel spring in the air

16. května 2016 v 19:50 | Nelly Cadlenson |  Outfity

















Dress - New Yorker// Leather jacket - Orsay// Shoes - Deichmann // Flowercrown - H&M


Proč lidé necvičí? + motivace ke cvičení

4. května 2016 v 18:04 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Začala jsem přemýšlet, proč se mi občas nechce cvičit. Proč někteří, co si stěžují na svou postavu, necvičí? Proč o tom neustále mluví, ale nic pro své tělo neudělají? Podle mě je velkým brzdičem demotivace a že ostatní berou cvičení jako ztrátu své energie. Proč by cvičili, když je po tom všem bude bolet celé tělo? Kdyby chtěli vypracované tělo jako z časopisu, museli by hodně dřít, aby svou postavu získali a poté si ji ještě museli udržet. Ano, je to šílené. Nemáte náladu, čas a silnou motivaci, abyste začli. I já to znám a moc dobře. Především když mi dojde motivace, nastává krize. Nejlepší je si ale připomenout, proč vlastně cvičím. Tenhle článek bych chtěla nasměřovat na výmluvné věty, které se cvičením souvisí. HLEDEJME MOŽNOSTI a UŠETŘEME SE VÝMLUVAMI.

1) Věta ,,Nemám čas" znamená - schovávám se před cvičením

Nemám čas. Krásná a frekventovaná věta, která náš mozek přesvědčí, že ten čas doopravdy nemáme. Jenže my ho máme a spousty. Skrýváme se před cvičením pomocí této věty, díky které nemáme špatné svědomí, že jsme pro své tělo nic neudělali. Rozumím, že toho máte hodně ve škole nebo nestíháte to, co máte. Ono možná kdybyste na chvíli vypli sociální sítě a další rušivé elementy, které Vás rozptylují a ,,jí" Váš čas, tak by se ta půlhodinka denně našla. Ono se totiž musí jenom chtít. Vypněte telefon, udělejte si plán, který zahrnuje Vaši školu, práci, volný čas a cvičení. Pokud budete postupovat podle plánu, věřím, že dokážete být úspěšní. Důležité je řídit se svými pocity. Pokud na cvičení nemáte náladu, nenuťte se. Neznamená, že jste jeden den vynechali cvičení, že vše ztratilo význam. Vždy si připomeňme pocity po cvičení, které se dostaví - uvolnění, zvládání stresových situací, lepší nálada, odolnost vůči stresu. Já osobně na sobě poznám, když necvičím. Mám tendenci se neustále něčím cpát. Do ničeho se mi nechce. Jsem unavená a vše mi dlouho trvá. Naopak když cvičím, mám času nazbyt. Jedna z nejdůležitější podmínek - dělejte to sami pro sebe, protože chcete BÝT ZDRAVÍ, KRÁSNÍ, ODPOČATÍ a POZITIVNÍ, nikoliv pro ostatní. Necvičte pro nádhernou postavu. To je jen jako bonus! Prosím mějte to na paměti.


2) Nemám peníze na to, abych mohla chodit do posilovny

Hodně lidí volí posilovnu, což je fajn. Je hodně posiloven, které se musí platit a pro studenta to není vždy výhodné platit za každou hodinu například 70 Kč. Pořád si ale myslím, že lepší je vyhodit 70 kč pro dobro zdraví než za krabičku cigaret. Jsou i jiné varianty, jak můžete cvičit. Ve škole máte určitě posilovnu, kam můžete chodit zadarmo. Proč toho nevyužít? Já mám třeba výhodu, že když si chci jít zacvičit, můžu jít do posilovny k tátovi. Tím Vám ale nedávám podnět, abyste si řekli, že já to mám snažší. Můžete využít i různá workoutová hřiště, která jsou zadarmo. I roční počasí nám přihrává do karet věnovat se svým aktivitám v přírodě. V zimě můžete vyrazit na rybník bruslit a v létě zase na kolečkové brusle nebo kolo.

3) Když začnu cvičit, musím si koupit krásné sportovní oblečení


Největší omyl. Myslíme si, že si musíme koupit kalhoty, tričko a podprsenku značky Nike, abychom mohli začít. Nebo si tyhle hadříky, za které vyhodíme celé kapesné, koupíme jenom proto abychom měli motivaci cvičit. Tohle bych fakt nezkoušela. To je jak když si někdo koupí kalhoty o číslo menší než má a myslí si, že ho tyhle kalhoty nakopnou se sebou něco dělat. Jo, vydrží to. Možná týden?
Je vědecky dokázáno, že lidé, kteří si na cvičení oblíkají pěkné sportovní oblečení, ve kterém se cítí krásně tak, že je cvičení více baví. Ano, to je super. Ale na začátky je dobré si pořídit sportovní oblečení z Lidlu nebo z New Yorkeru. Není to ani drahé a stejně krásné jako z Nike nebo Adidas. Postupem času až se do cvičení ,,zažerete", pak bych kupovala kvalitnější sportovní oblečení.

4) Nemůžu jít sama do posilovny

Častá výmluva zejména žen, které do posilovny samy nepůjdou, jelikož je jim to trapné, že ostatní na ně budou koukat. Ví, že nemají dokonalou fyzičku a myslí si, že se ztrapní. Je strašná škoda, že to takhle zavrhujeme. Každý někdo někde začínal. Vím, že je těžké nemyslet na lidi okolo. Jenže tihle lidé si jdou vlastní cestou a nemají čas na to Vás někde pomlouvat, že jste zpocená už po pár minutách. Podle mě si toho váží, že se člověk vůbec odhodlal se sebou něco dělat. Běžte do posilovny, i když kamarádka nemůže. Pokud Vám vadí mužské pohledy, navštivte posilovnu pouze pro ženy. Co Vy víte, třeba se tam setkáte s někým, který se cvičení bude věnovat a zasvětí Vás do svého světa. Můžete se vzájemně podporovat.

5) Cvičení je dřina

Polovina lidí si myslí, že cvičení je ještě více znemožní. Budou se cítít víc polámaní než jsou. Jste unavení a ještě cvičit? To bych chtěla po některých moc. Možná Váš první neúspěch přesvědčuje o tom, že máte přestat. Nepřestávejte. Zkoušejte to dál. Nemůžete po sobě chtít velké zázraky, pokud nemáte kondičku. Začněte lehčím typem cvičením - hodinová procházka, kolo, brusle. Uvidíte, že Vás něco z toho chytne a uvidíte také změny ve svém přístupu k životu. Odměňujte se (ne jídlem) za každý den, kdy jste cvičili. Cvičení není dřina. Cvičení je relax a odpočinek. Poznáte to časem sami.

6) Proč bych vlastně měla cvičit?

Cvičit by měl každý, kdo chce mít spokojený a pozitivní život. Cvičení je správný druh energie, které tělo potřebuje jako sůl. Díky cvičení získáte více energie a času na plnění si svých snů. Pomocí pohybu se cítíte šťastní, spokojenější sami se sebou, odvážnější, uvolněnější. Děláte to hlavně pro své zdraví. Jste odolní vůči stresu a lépe vše snášíte. Nevzdávejte to, když se nedaří a nevíte, jestli něco děláte dobře. I já mám problémy s technikou cvičení, ale zkouším to vylepšovat. Našli jste ještě nějakou výmluvu, proč necvičit?