Proč jsem nezadaná? #SingleLife ♥

27. února 2016 v 20:16 | Nelly Cadlenson |  Ostatní

Nějak mám potřebu se vypsat z toho, proč jsem stále sama nebo spíš proč chci být stále sama.
Někteří na mě naráží: ,, Neli, a co už máš nějakého chlapce?" a já odpovím: ,, Nechci." Jenže si nedají pokoj a řeknou mi, že mi je 17 let, že by ten vztah měl už přijít. Tak asi první věc, nehodlám být s někým jenom proto, že se to od mého věku očekává. Jsem v tomhle trochu jiná a nedokážu být s někým jenom proto, že se to sluší a má. Až najdu někoho, kdo mi bude za tohle všechno stát, tak možná budu o vztahu přemýšlet. Mám ráda svou svobodu a mám koníčky, které mě naplňují. Vím, že kdybych s někým byla, můj režim by se trochu změnil a musel se také přizpůsobovat k režimu toho druhého. Tohle já bohužel zatím nezvládnu a kdoví jestli někdy jo. Většinou když mi nějaký kluk napsal, jestli někam nezajdeme, nikam jsem nechtěla jít. Nedokážu totiž jít někam jenom tak. Tím to myslím tak, že nedokážu jít s někým na čaj nebo kafe, když nemáme třeba pracovat na nějakém úkolu nebo na nějakém projektu. Prostě naše posezení s čajem nebo kávou musí mít nějaký účel. Jednou jsem to zkusila jít jen tak, jelikož jsem nechtěla stát na jednom místě a zkusit to. Bohužel, moje mínění se potvrdilo. S dotyčným jsem si skoro neměla co říct, jelikož jsme vše věděli z Facebooku a nic nás doslova nespojovalo. Mohu potvrdit, že k tomuto činu mě vlastně zkoušela přinutit má psycholožka, která mi řekla, že musím hledat extroverty, ne introverty jako jsem já. On se mi zdál jako ukecaný, upřímný a otevřený člověk. Říkala mi, že si musím hledat protiklad. Jenže on byl sice extrovert, ale vůbec jsme neměli společné téma. Jsem ráda, že jsem to aspoň zkusila, ale vím, že tohle není pro mě to pravé. Vím, že si určitě říkáte, že jsem asi blbá, že s takovou mi můj vysněný princ ke gauči (jak si já představuji) nepřijede. Ani nevím, jaký mám typ. U mě roli nehrají vlasy, oči nebo postava. U mě jde hodně o tu jiskru v očích, která ve mně vyvolá zájem.
Bohužel jsem asi moc zaslepená romantickými filmy, kde se dotyční nečekaně potkají. Navíc jsem strašně nešikovná a neumím v tomhle světě vůbec chodit. Jsem člověk, který je ticho, dívá se na chyby ostatních a snaží se pomocí nich se poučit, abych je neopakovala. Jsem spíše obklopena tím špatným a nevidím to dobré. Určitě to má své kladné stránky mít někoho a být ve vztahu, ale prosím chápejte teď mě. Již odmala jsem viděla, že vztah není vůbec lehká záležitost. Nejsem ten typ člověka, který je přehnaně pozitivní a to špatné přehlíží. Stále se to učím. Popravdě kdybych byla s někým, věřím, že kdybychom se viděli příliš často, tak by mi začal lézt na nervy a už by z toho nebyla láska ale spíš nenávist a ztrácela bych svůj osobní prostor. Připadá mi, že dneska ve vztahu si píší a volají, když se nevidí jednu hodinu. Mně by z toho asi doopravdy došla trpělivost. Hlásit se někomu, že jdu tam a s tím. Tak to promiňte. To budu říkat maximálně tak mým rodičům, jelikož mi ještě není 18 let a žiju pod jejich střechou. Vím, že dotyčná osoba by to ráda věděla, jenže tím mu akorát dávám podnět k žárlivosti. Když jsem sama, mám i více času na sebe a na mé kamarády, kteří si moji pozornost zaslouží. Asi jsem nepotkala toho pravého díky, kterému bych se na vše dívala z té pozitivní stránky. Ale pocit, že jdu svobodně po ulici s partou kamarádek, bavíme se, nemusím být ve stresu nebo mít výčitky, že si užívám, zatímco má láska leží doma nemocná, a nikdo mi neříká, jak se mám chovat nebo v tolik mám být doma, je nádherný a troufám si říct, že lepší než ležet někomu v náruči. Shrnula bych to asi tak, že nejsem schopna se přizpůsobovat a tolerovat toho druhého.
Dneska je to i docela těžké najít někoho, s kým si budeme rozumět, mít společné zájmy a být pro sebe rovnocenní a nepostradatelní. Nechci žádné kluky házet do jednoho pytle. Každý je jiný. Jenže mě mrzí, když si člověk všimne Vašeho vzhledu a tím pádem podle vzhledu bude najednou znát i vaši povahu podle škatulek. A když někdo říká, že krása není důležitá tak, jak se dotyčný chová, tak lže. Každý prostě soudí podle prvního dojmu a pokud ho člověk nezaujme, nemá šanci. Sama jsem to poznala na vlastní kůži.
Co si budu vykládat. Když jsem byla při těle, nemalovala se, tak nikdo o mě pohledem nezavadil. Teď když jsem se začala malovat a trochu zhubla, najednou zájem je.
Vím, že první dojem dělá hodně. Třeba čeho jsem si všimla, že mě většinou kluk sjede pohledem dolů a nahoru. Jeho oči se zastaví na mých prsou a nohách. A tady prostě vím, že je něco špatně. Občas jsem na sebe slyšela názor, že vypadám jako - cituji - ,,noční nabíječka" nebo ,,holka, která má kluka a dala mu nejdřív, jak jen to šlo". Tohle mě občas fakt dostane, protože tohle ke mně vůbec nepatří. Proto si hodně dávám pozor na to, jak ten člověk na mě působí. Může být krásný, charismatický, inteligentní a všechny kladné vlastnosti, ale pro mě svým chováním ztratil charakter. Když mi někdo napíše, že mám dobré nohy nebo prsa, tak já to jako lichotku neberu (když mi to řekne holka, tak toho si vážím). Beru to spíše tak, že se vlastně nezajímá o mé skutečné já, ale spíše o to, jak si se mnou užít. Bohužel, tohle já nehledám. Mám ze všeho strach a ve strachu se láska neukrývá. Jak máme vyvěšené na nástěnce ve škole citát od W. Shakespeara - Mít rád je víc, jak milovat. A já s ním souhlasím. Milovat má hodně blízko ke slovu nenávidět. Proto mám jen ráda, ale tohle slovo má pro mě větší váhu jako milovat.




 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maruška H. Maruška H. | E-mail | Web | 27. února 2016 v 20:27 | Reagovat

Hezký článek :-) Máme na plno věcí stejný názor. Když už budu chtít s někým ten první vztah, musí být všechno dokonalé a né jen tak někdo (ach, ty romantické filmy :D ). Jinak, také mi je 17 a také furt dostávám od okolí otázky "Tak co, už sis někoho našla?" :-?

2 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 27. února 2016 v 20:28 | Reagovat

[1]: Tak to jsem šťastná, že konečně někoho takového poznávám :)

3 Ella Ella | E-mail | Web | 27. února 2016 v 20:43 | Reagovat

Krásný článek! :)
Některé lidi opravdu nechápu.
Že je ti 17? Jejda kdyby ti bylo 27 tak neřeknu....ale 17?
Pokud nejsi zamilovaná tak tomu vztahu stejně něco chybí a nestojí ti za to.
To už je lepší být sama. Jinak sama mám na vztah vysoké nároky a nevidím na tom nic špatného. Je lepší si počkat než za každou cenu s někým být. :)
Až bude ta pravá chvíle, ten krásný romantický vztah přijde. :)

4 Lamič Lamič | E-mail | Web | 27. února 2016 v 21:16 | Reagovat

Když jsem si ten článek četl, úplně jsem v tom viděl Marušku Hušákovou, která se vypisovala podobným stylem. A kdo první hodí koment? Maruška :-D. Vy byste se někdy, holky, měly sejít a pokecat. Určitě by bylo o čem mluvit.

S tím protikladem bych to neviděl tak pevně. Ačkoliv z kurzu komunikace vím, že se často přitahují lidi z protipólů temperamentového kříže (sangvinik+melancholik nebo cholerik+flegmatik), není to něco, přes co nejede vlak.

Ohledně toho ostatního - zkus tomu dát volný průběh a žít si tak, jak ti vyhovuje. Ve finále je to tvůj život a jestli někoho máš, nebo ne, je čistě tvoje věc. A kdo ví, koho náhoda přihraje. Jen se zbytečně neuzavírat :)

5 Inny Emilly Inny Emilly | Web | 27. února 2016 v 21:47 | Reagovat

Já vždycky říkám "Až to přijde, tak to přijde" :-) a držím se toho. Člověk podle mě musí umět být sám na to, aby pak mohl být s někým. A být s někým jen proto, že "by se to mělo", je hloupost. Časem někdo přijde a budeš to chtít sama.

6 zpravar zpravar | Web | 27. února 2016 v 21:53 | Reagovat

ty single life clanky se to nejak zacinaji mnozit :D Ze by to by tim prichodem jara? :D Ne ale vazne, tohle fakt nema cenu resit, ja jsem uz take par let sam a zjistil jsem, ze jsem zkratka radsi sam nez s nekym, takze to vubec neresim :) no a kdyz na me prijde smutna nalada, tak jdu do posilky nebo si zahraju na piano :)

7 Lamič Lamič | E-mail | Web | 27. února 2016 v 22:11 | Reagovat

[6]: Ale Zprávaři, já měl za to, že zrovna ty navazuješ kontakty s ženskejma v posilce a "sparinguješ" :-D

8 Maruška H. Maruška H. | E-mail | Web | 27. února 2016 v 22:42 | Reagovat

[4]: Také jsem si hned vzpomněla na sebe, hned u té úvodní věty! :D A víš, že bych se s Nelčou klidně i ráda sešla? :-)

9 Lamič Lamič | E-mail | Web | 27. února 2016 v 23:01 | Reagovat

[8]:To celkem chápu. Taky bych patřil k zájemcům. Jen každej z nás by měl trošku jiné důvody :-D

Já myslím, že byste si fakt sedly. Něco uspořádejte a dejte pak vědět, jak to dopadlo. :)

10 Jitka Jitka | 28. února 2016 v 5:12 | Reagovat

Ja nevím, ale tvoje články pro me nejsou vůbec zajímavé. Píšeš o sobě, ale musíš si uvědomit, ze pro mnoho (spíše většinu) lidi je to nezajímavé, nezaživne, nudné.. Nejspíš jsi přesně ten typ člověka, který potřebuje neustále svému okolo sdělovat různé věci, zážitky, dojmy apod. Možná te ve skole či doma málo poslouchají, ze si potřebuješ takto "povídat sama se sebou" :) neber to zle, je to jen muj názor.

11 Truda Truda | 28. února 2016 v 5:17 | Reagovat

Ze te baví se takto svěřovat celému světu. Počkej jednou až budes dospěla, budes mít třeba rodinu. Tobě nebude vadit ze všichni v tvém městě ví kdo jsi, jaká jsi, co mas rada, co ne, jaká je tvá slabost apod.? Me by to teda stvalo. Co je ostatním do toho co si myslíš, co děláš, co citis. Však at si to každy nosí v sobě a mysli si to, ale ne at o toho ví každy všechno. Člověk by si měl hodne hlídat své soukromí a myšlenky, protoze někdy to nemusí byt na škodu Nelco ;)

12 Magdaléna Magdaléna | 28. února 2016 v 9:20 | Reagovat

Klídek, to fakt nemá smysl řešit, to u mě taky bylo, dokonce si moje matka začala myslet, zda nejsem třeba na holky (ne že by myslela, že to je něco extra špatného, ale chtěla to aspoň vědět). Protože jsem prvního kluka uhnala po 2 letech psaní po fb si s ním na jednom festivale. Nikdy jsem neslyšela, že by se rodiče nějaké holky tak uklidnili, když jim řekla, že jede na metalový festival, nebere si sebou stan a bude spát u chlapa. To buďto přijde, a nebo to nepřijde. Ale spíš bych řekla, že to přijde, protože tohle jsem si v sedmnácti myslela taky. Člověk je prostě třeba jen méně kompatibilní nebo náročný (což není za škodu), ale něco společného se vždycky najde. Mimochodem, jsem taky zářný příklad toho, že chlap se při sezení doma najít úplně v klidu dá. Protiklad může být a nemusí, důležité je mít si co říct. :-D  :-D  :-D

P.S.: Taky bych se možná radši zaměřila na nějaké jiné články, než ty, co se týkají takových drobností. :-)

13 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 28. února 2016 v 10:51 | Reagovat

[8]: Maruš, asi se fakt sejdeme :D

[10]: Mé články si budu i nadále vést svým stylem, a pokud to někomu přijde nezáživné, nenutím nikoho, aby je četl. Přece je to nadále můj blog, kde si můžu psát, co chci a co mě napadne. Když někoho nebaví osobnější články a zkušenosti z mého života, tak ať to nečte :)

[11]: V rámci internetového světa ztrácíme osobní soukromí. Jenže tady tohle neřeším, spíše bych chtěla vědět, jestli jsem na tom stejně jak někdo ostatní. Jestli to co píšu a prožívám, má někdo stejně jako já.

14 zpravar zpravar | Web | 28. února 2016 v 10:55 | Reagovat

[7]: To bylo jen jednou a byla to fakt nahoda :)

15 Amálka Amálka | Web | 28. února 2016 v 11:33 | Reagovat

Ten citát od Shakespeara je krásný a také s ním souhlasím. Já to vnímám podobně - že milovat může být pomíjivé, ale mít něco opravdu rád, to je na celý život. Moc pěkný článek, já jsem to měla podobně jako ty, také jsem dlouho čekala na ten správný vztah (ignorujíc všudypřítomnou otravnou otázku "Už někoho konečně máš?") a jsem za to moc ráda ;-)

16 Štěpánka Štěpánka | Web | 28. února 2016 v 13:22 | Reagovat

Každý vztah je kompromis. Ale než abys byla s někým čistě jen kvůli svému okolí, to je lepší, abys byla sama.
Z vlastní zkušenosti, chodila jsem s blbcem, kterému vadilo, že si chci číst. Řekněme, že mu pak vadilo více, že jsem s ním už nechtěla chodit.

V 17 se otázka "Už někoho máš?" ještě dá. Ve 23 je to už horší... ale přeci nebudu s nějakým blbcem. Pak bych ho "nedopatřením" majzla pánvičkou po hlavě a ještě by mě zavřeli :D

17 Niki ^^ Niki ^^ | Web | 28. února 2016 v 18:13 | Reagovat

Uplně přesně vím o čem mluvíš :D Všechny kamarádky byly zadaný, a mamka do mě v kuse hustila něco ve stylu jestli jsem divná že je mi tolik a že nemám kluka, všichni se mě na něj ptali a tak.. ne že bych byla až tak ošklivá že by mě nikdo v té době nechtěl, spíš já byla ta co nejevila zájem.. prostě mě nikdo neoslovil :D A pak jednou náhoda praštila do ještě větší náhody a já uviděla ten nejkrásnější úsměv na světě a už to bylo :) Buď ráda že jsi zatím sama alespon se nemusíš tak omezovat a když ti to nevadí, tak o to líp :D Láska se asi ani nemá hledat, prostě má přijít. :)

18 anchovickal anchovickal | Web | 28. února 2016 v 22:25 | Reagovat

Chápu co si tím myslela :-) Mám to podobně.

19 Destiny Destiny | 29. února 2016 v 8:20 | Reagovat

Vím přesně, jak se cítíš :/
Matka nevlastní otec na mě pořád "tlačí", že díky své "šikovnosti" a neohrabanosti v kuchyni si nikdy nikoho nevezmu a nebudu mít děti. Já vždycky vypěnim. Nepamatuji si, že jsem jim kdy řekla, že si přeji potkat prince na bílém koni, že budeme mít pohádkovou svatbu a kopu děti.
Navíc jsem skeptická, a díky svému vzhledu pochybuju, že si vůbec někdy někoho najdu, nebo že si někdo najde mě.
Nepopírám, že když vidím holky ve třídě, nebodne mě osten závisti, že někoho mají. Mají někoho, s kým si můžou povídat o všem. Pak ale vidím, že jim jde vlastně spíš o... jo, o to.
Problém je asi v tom, že mám tak "výjimečné", nebo spíš neobvyklé koníčky, že nehledám někoho, kdo chodí každý druhý den do klubu se opít.
V tom je taky háček. I moje máma říká, že jsem se narodila do špatné doby, když očekávám milého kluka, který netráví celé noci v klubech se sklenkou alkoholu v ruce, a kterému nejde pouze o to jedno...
Uf, tak jsem se trochu vypsala, doufám, že to tady nikoho neobtěžuje, nebo tak :D Ale fakt jsem to potřebovala :D

20 Betty Betty | Web | 29. února 2016 v 17:49 | Reagovat

Ja mám tiež 17 a nikoho nemám. Mala som jedného chalana, no asi po mesiaci sme sa rozišli a potom také krátke vlastne ani nie vzťahy... ale úplne s tebou súhlasím. Mala som obdobie keď som niekoho strašne chcela, aj som si ho našla ale jednoducho to nebolo ono. Teraz už lásku nehľadám tak ako predtým, počkám si kým naozaj príde, pretože tiež nestojím o vzťah len tak, aby ľudia okolo boli spokojní.

21 Andey Andey | Web | 29. února 2016 v 20:08 | Reagovat

Taky nechápu ty otázky ve stylu: "Máš už kluka? A proč ne?" Souhlasím s tebou. :) Člověk se nemá soudit podle vzhledu, ale lidi to tak dělají. Usoudí podle vzhledu a zaškatulkují.

22 messythoughts messythoughts | Web | 29. února 2016 v 20:33 | Reagovat

Jéé, konečně někdo, kdo se mi alespoň z části podobá :D taky jsem zatím neměla vztah a nedokázala bych být s někým jen proto, že o mě má zájem. K tomu, abych s někým začala chodit potřebuji nejspíše zamilovanost, takové to hluboké Fall in love :D a odmítám dělat něco, co já nechci když se necítím..vlastně ani nechápu proč tolik lidí vyhledává vztah, co je na tom tak úžasného..:/

23 Ellen Dee. Ellen Dee. | Web | 2. března 2016 v 12:10 | Reagovat

Haha.. když jsem si to četla, nacházela jsem v určitých částích sebe, jenže já narozdíl od tebe tu lásku vyhledávám, což je asi špatně. :-| nicméně fajn článek :-)

24 byelle byelle | Web | 2. března 2016 v 14:38 | Reagovat

Taky si často říkám, kde potkat někoho, kdo bude podle mých představ :( takový snad ani není :D :D

25 Nikia Nikia | E-mail | Web | 31. března 2016 v 13:34 | Reagovat

Já jsem si říkala to samé, ale pak přišel chlapec, který mě totálně pobláznil a prostě to nešlo jinak :D
Jednou se prostě zamiluješ a všechno tomu přizpůsobíš :-)

26 ČAPILO ČAPILO | Web | 31. března 2016 v 14:35 | Reagovat

Každý chce mít nějakou svoji lásku. A pokud ne, tak kecá a hledá si všelijaké výmluvy, proč vlastně nikoho nemá. Ano, být sám jistě má své výhody, ale mít někoho, kdo vás miluje, má těch výhod mnohem víc a celkově je to lepší. I když já o tom samozřejmě vím hovno v pytlíku, protože já sám jsem nikoho nikdy neměl, nemám a ani mít nebudu. Proč? Neb jsem hnusný a nechutný jak blitka na prkénku záchodovém :-!

27 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 31. března 2016 v 14:36 | Reagovat

Co je špatně? Že se oči chlapců zastavujou jenom na prsou a nohách? Že je vzhled jeden z rozhodujících faktorů?  Haha, ne. To neni špatně. Vlastně to ani nikdy nebude jinak a to je dobře. Prostě potřeba přežít.

28 Illumináti Illumináti | Web | 31. března 2016 v 15:14 | Reagovat

wow
                       such single
            very šance
      so vlasy
                              8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

29 princess-baryys princess-baryys | Web | 31. března 2016 v 15:46 | Reagovat

Všichni mi neustále říkali, že bych si někoho už měla konečně najít i moje kamarádky, ta jedna se toho uchýlila a dohodila mi už teď bývalého přítele. Byla jsem s ním chvilku a neustále chtěl se mnou být, každý den a já toho nebyla schopná, jelikož jsem v maturitním ročníku a musím se učit, také mám u své kamarády. Nelíbilo se mu ani to, že bych po maturitě šla ještě studovat. Rozešla jsem se s ním.
Byt sama má obrovské výhody. Proto nikoho nechci, dokud na to nebudu připravena. :-)

30 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 31. března 2016 v 18:11 | Reagovat

Mám dost podobný názor, hlavně když jsem viděla svoje rodiče, tak si vůbec nedokážu představit, že bych s někým takhle žila... nedokážu si představit žádný vztah, nejsem na to vůbec připravená... Mě se také kamarádky pořád ptají, jestli už někoho mám a snaží se mě naštvat tím, jak vyjmenovávají, kolik už jich měly... ale já nemám pocit, že bych o něco přicházela. Právě naopak. ;-)

31 Dave Dave | 31. března 2016 v 18:44 | Reagovat

Jak to tady pročítám, musím uznat, hustý... :)

32 Silwiniel Silwiniel | Web | 31. března 2016 v 19:06 | Reagovat

Vůbec to neřeš a užívej si života. V 17 máš moře času...

33 Beatrix Beatrix | E-mail | Web | 31. března 2016 v 20:09 | Reagovat

Tleskám! :) Parádní článek. Dost jsem se do tebe vcítila, protože já jsem na tom dost podobně. Ačkoliv mě nebaví být sama, ale je to lepší než být s někým, s kým si nerozumím a s kým bych byla jen proto, aby si o mně lidi nemysleli to a to... A poznámky k postavě? Já jsem to vždy brala tak, že žena má svoje tvary v genech, kdežto chlap musí cvičit, takže ho logicky potěší, když ho někdo v tomhle ohledu kladně zhodnotí (jasně, někomu to cvičení jde rychleji, někomu pomaleji...), ale mně zkrátka poznámky o postavě a tvarech dobře nedělají... :)

34 Tai Todd Tai Todd | Web | 1. dubna 2016 v 11:31 | Reagovat

V 17 je to ještě ok a nějaké řeči, třeba od lidí, že je na vztah už čas, mi kolikrát přijdou spíš k smíchu. Mě je 24 a chlapa nechci, vyhovuje mi být sama. Ale jinak souhlasím, vidím to podobně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama