Je to opravdová láska?

6. ledna 2016 v 22:23 | Nelly Cadlenson |  Ostatní

Zamilovanost je krásná. Užíváte si spolu každý moment, chodíte na procházky a na večeře, navštěvujete kina a plesy. Jenže i zamilovanost pomalu odpadá a pak by měla přijít ta pravá láska, kde si jsou partneři rovnocenní, tolerují se, podporují se, dělají kompromisy, nechávájí si prostor sami pro sebe, svoboda toho druhého je brána jako samozřejmost,VĚRNOST je jako jejich mantra, plánují budoucnost, milují se, NEŽÁRLÍ (protože pokud žárlí, tak nemilují, ale poslouchají svoje ego), VĚŘÍ si a jsou UPŘÍMNÍ. No není to romantické? Takhle si já představuju lásku. A teď mě napadá další otázka. Je tomu takhle ve Vašem vztahu?
Je to nádherné do té doby, než zjistíte, že jste závislí. Začínáte si uvědomovat, že byste se bez svého protějšku nemohli obejít. Začínáte se omezovat a JEHO/JEJÍ jméno zmiňujete snad při každé konverzaci s Vašimi přáteli nebo rodinou. Vzdáváte se svého snu jenom kvůli NĚMU/NÍ, protože nemůžete přece věnovat tolik času něčemu jinému. Řekla bych, že touhle ,,závislostí" trpí spíše ženy. Dokáží být takové, jaké je jejich partneři chtějí. Dělají věci, které normálně nedělají, chválí ho do nebes jenom, aby je muži ještě více zbožňovali. On má rád fotbal a válení u televize. Ona to miluje taky. Vyhovuje jí to, protože to vyhovuje jemu. Jakože seriously? Proč to děláme? Protože nejsme dost dobré. Už odmala byly ženy vychovávány jako ty, které musí dělat všechno správně a tak, jak se má. Měli se vdát a mít děti. O ostatní se přece postará manžel.
Vždyť od mala jim takhle naznačovali, že jsou nuly. Ani posměchy a přezdívky na naši osobnost nám nepomohli.
,,Nelo, ty až budeš s někým žít, tak ti brzo uteče, když neumíš uvařit ani puding podle návodu!" Vidíte. Bylo to vždy řečeno dobře, se smíchem a legrací. Jenže tohle si s sebou neseme dál. Nejsme schopni sebelásce, a to je asi největší problém. Nejen že jsme slyšeli, že jsme občas nemožné, ale o naše komplexy se krásně postrala i reklama, která naše komplexy používá ke svému prospěchu. Začátek reklamy: ,,Máte celulitidu?" Jste pořád nespokojená a chcete ji odstranit? Myslím, že obě otázky byly zodpovězeny jako ANO. Kdyby mi ta debilní reklama, neříkala, že se mám podívat na zadek, jestli mám celulitidu, tak by mě snad nenapadlo sledovat zblízka svůj zadek. Dále pak časopisy. Na titulních stranách se objevují samé krásné vyretušované tváře. Bum! Další strana. Krásné dlouhé hubené nohy, úzký vosí pas a souměrná postava. Jo, věříme, že je to skutečné a chceme se podobat holkám z časopisu. Proč ale chceme vypadat jako ony? Myslíme si totiž, že pak se budeme milovat, budeme krásné, žádané a pro všechny dost dobré.Zkrátka dokonalost sama. Pokud máte prázdnotu duši a snažíte se ji všemohoucně zapatlat tunou make-upu, umělými řasy, gelovými nehty a vším, co si vzpomenete, neucítíte lásku k sobě samé. Ucítíte maximálně další nespokojenost.
Všichni nám vlastně cpou, že nejsme dost dobré.
Teď ruku na srdce. Věřím, že každá, která to čte, někdy udělala něco, co chtěl její partner ale ona ne. Holky, chyba!Nejpřitažlivější je to, když budete svá a budete mít svůj vlastní názor. Prokážete, že jste nezávislá a nikdo Vám linkovat život nebude. Když budete dělat to, co sami nechcete nebo se Vám příčí, ale děláte to jenom kvůli svému klukovi, nedělejte to. On si teoreticky řekne, že Vám stačí málo. Nemusí se snažit. Dala jste mu jasně najevo, že se ho budete držet jako klíště. Vaše hodnota u něho klesá níž a níž... Takže Vás nevezme na nový film Padesát odstínů šedi 2, protože si za to můžete sama!
Říkáte si, jak tohle asi můžu vědět? Já, nezkušená sedmnáctiletá holka, která o mužích a vztazích neví nic. Bingo, nevím. Máte pravdu. Jenže já se zkouším vžít do kůže mužů. Vás by snad přitahoval kluk, který by pro vás udělal první poslední a přitom na všechno, co byste řekly, vždy souhlasil? Myslím, že byste tohoto chlapce odstranila ze svého seznamu. Kdyby Vám Váš přítel chystal každý večer teplé jídlo, a vy to brali jako samozřejmost. Už byste to neoceňovali. Jo, začínáte se pěkně nudit, že? Pochopte, že i on je Vaším přístupem a ,,oddaností" k němu znuděn. Jste jenom jako přítěž. Podlě me chcě kluk zajímavou holku. Krásná holka je všude, ale zajímavá se hůře hledá.
Myslím, že by nastal stejný proces i u Vás. Jeho hodnota by u vás klesala. Každý chceme vedle sebe sebevědomého člověka, který od nás nepožaduje, abychom byli dokonalí. Nemění nás ke svému vkusu. Hlavně člověka, který dokáže bez NÁS žít, i když jsme tisíce mil daleko. Miluje nás takové, jaké jsme. Buďte sví, milujte sami sebe, druhé a budete milováni.
Chtěla bych na závěr říct, že je to jen čistě můj názor a jak to vidím já. Takže Váš názor může být úplně opačný, a já budu ráda, když mi napíšete, co si o tomhle tématu myslíte Vy.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 T. T. | 6. ledna 2016 v 22:59 | Reagovat

Sem se do toho članku pěkně zamotal :D

2 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 8:27 | Reagovat

Já s tím souhlasím... a ač jsem starší než ty a jsem už pár let vdaná, musím říct, že někdy to není až tak úplně jednoduché :-) Možná je v nás ženách zakódované i ono "vytvářet příjemné prostředí", spíš vyhovět než prudit. I můj manžel to oceňuje :-))) Na druhou stranu by člověk nikdy neměl zajít tak daleko, že zapomene na to, kdo je :-) A tak já nenutím jeho dělat to, co mě baví, a on nenutí mě dělat to, co nebaví mě :-) Je zajímavé číst v jednom dni dva články úplně jiných generací - jedné staré paní, která se právě rozčiluje, že mladé holky už nechtějí partnery obskakovat, a na druhé straně tvůj :-)) Vypadá to, jako byste si odporovaly. A přece mám dojem, že právě to, co píšeš, nakonec vede k tomu, aby to bylo nakonec tak, jak píše i ona :-)))) Aby to partnerství bylo plné lásky, která nezávisí na tom, jaké má kdo nehty nebo ten zadek, ale na tom, aby jeden pro druhého dělal věci z lásky :-)))

3 Hancete Hancete | 7. ledna 2016 v 18:40 | Reagovat

"believe in yourself first"
Moc pěkně napsané

4 ade5896 ade5896 | 7. ledna 2016 v 20:02 | Reagovat

Bohužel s tímto musím trochu nesouhlasit jako, že člověk, když žárlí, tak nemiluje a vlastně celkově. Možná, že až poznáš opravdovou lásku a kluka, který za to stojí a bude ti oporou poznáš, že do vztahu musíš i něco trochu obětovat a investovat,jako je trochu času pro vás,pokud to chcete OBA:)))) Taky si myslím, že trochu žárlivosti jednou za čas neuškodí a neznamená to, že člověk nemiluje to by se snad nemiloval nikdo na světě ve vztahu. 8-)  :-) Tak to vidím já, jen čistě můj názor :)))

5 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 7. ledna 2016 v 20:13 | Reagovat

Ano, chtěla jsem dát spíše najevo, že partnerství by mělo být plné lásky, která je bezpodmínečná. Samozřejmě je potřeba něco investovat do vztahu, ale mě připadá, že někteří obětují až moc, a tak ztrácí sami sebe.
Děkuji všem za názory :*

6 Anet07 Anet07 | 7. ledna 2016 v 20:36 | Reagovat

Také musím nesouhlasit s tím, co jsi napsala. Musím opomenout, že pokud nezažiješ pravou lásku, tak nevíš, jak a co do vztahu vše patří, protože nemluvíš z vlastní zkušenosti, ale z předsudku toho, jak to asi ve vztahu funguje. Nemyslím to teď špatně, jen prostě pokud nezajiše, tak ještě nevíš. Však jednou to sama uvidíš a poznaš:) Žarlivost do vztahu prostě patří. Když jeden z protějšků žárlí na svého partnery, dokazuje mu tím to, že mu na něm doopravdy záleží a že se bojí, že tu dotyčnou osobu ztratí, samozřejmě nic se nesmí přehanět, ale je to ta pravá laska:)

7 Beruška Beruška | 7. ledna 2016 v 20:48 | Reagovat

Tak to je totální kravina. Jde vidět, že jsi nic nezažila. :-D

8 Ivet22 Ivet22 | 7. ledna 2016 v 21:11 | Reagovat

Ahoj Nelčo, blog máš sice pěkný, ale osobně si myslím, že pokud už nevíš, o čem psát, jak nás pobavit a obohatit o nové informace, měla by jsi psát o něčem, co jsi zažila. JÁ mám svého přítele už přes 4 roky, ano, navzájem se omezujeme tím způsobem, že ani jeden nechceme, aby náš protějšek chodil sám po diskotékách a barech. Ani ne tak, že bychom se báli a věřili si. Důvod je spíš ten, že když porovnám noc prožitou na diskotéce a noc, kdy ulehám do postele se svým přítelem, můžeme si povídat a smát se, dělat co nás baví, to se opravdu nevyrovná žádné akci s příteli. Musíš nají člověka, s kterým si budeš rozumět natolik, že už vlastně nebudeš mít ani nějak velkou potřebu být s někým jiným. My si s přítelem rozumíme, trávíme spolu každý den a vyhovuje nám to tak.Omezujeme se, žárlíme a děláme co druhému na očích vidíme.Je to oboustranné. Ale že bych měla pocit, že už to nejsem já, že se chovám tak, jak chce někdo jiný, to si nemyslím. Poku si chceš kluka udržet a chceš ho udělat šťastným, musíš do toho zapojit i nějaké síly a obětavost.Možna bych tak psát román až  rána. Jak říkám, dokud nezažiješ, nepochopíš! Já ho miluji, on mě miluje a i přes to že často děláme to, co by si přál náš protějšek je přirozené chování. I přes to všechno si zachováváme své já, své hodnoty a bla bla bla..Nesouhlasím s tím, jak píšeš, že pokud budeme dělat co partnerovi na očích uvidíme, bude nás brát jako samozřejmost apod. Když přítel dělá to, co ví, že mám ráda, že mě potěší, akorát mi tím dokazuje, že je ten pravý do života.

9 Ketrin Ketrin | 7. ledna 2016 v 21:16 | Reagovat

Nevím, co jiného napsat, než že je to úplná sračka :( Promiň, ale opravdu toto nemá hlavu ani patu.

10 Věrka Věrka | 7. ledna 2016 v 21:19 | Reagovat

O láce už nepiš, štveš tím nás, kteří jsme našli někoho za koho by jsme položili i život. Možná pochopíš, až dospěješ a prožiješ. Ale v této chvíli pro mě tvůj článek nemá žádnou váhu

11 Lamič Lamič | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 21:21 | Reagovat

Kdybych nevěděl, že čtu tvůj blog, tak z úvodu článku i uvěřím, že čtu program nějaké feministické strany :)) (s nadsázkou)

Podle mě je třeba umět vyvážit tu správnou míru zájmu a s tím, že se naučíš občas říkat ne. Mít v někom oporu a sám ji být je podle mě v dlouhodobém vztahu prakticky nutnost a nedovedu si moc představit, jak by to mělo fungovat jinak. Bez kompromisů bude vždy spokojený jenom jeden a tomu druhému to dříve či později začne vadit.

Z toho, co vidím kolem sebe, si myslím, že idea všespasitelné lásky funguje leda tak v pohádkách a romantických filmech. Ten cit je nejsilnější v počátcích vztahů, když jsi oblbnutá novým objevem. I my chlapi umíme kvůli pěkným křivkám na začátku nějakou tu charakterovou vadu přehlédnout :-p. Později, když ty pěkný brýle spadnou, už hodně rozhoduje míra tolerance, porozumění a toho, jak moc jsi s partnerem podobná v otázce zájmů a životních postojů.

12 Taychi Taychi | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 23:37 | Reagovat

Nemyslím si, že láska je závislost.  Ano, mluvím o svém partnerovi, protože většina skvělých věcí se děje s ním, ale nestýská se mi každý den jako na začátku. :-)

13 Jana Jana | E-mail | Web | 7. ledna 2016 v 23:53 | Reagovat

Zauvazovala jsem,jak často mluvím o švem partnerovi. Na blog non stop :D a jinak také hodně, proto ze děláme hodně věcí spolu. Takže bud budu mluvit o kamarádce, se kterou mám společné aktivity nebo o partnerovi nebo o někom jiném :)

Nechápu ošklivého komentáře pod článkem. Asi jsi mladá a mne se to líbi.  Udržal si to nejdele, co to půjde!  A splní se ti to. Plus závěr článku je bomba!

14 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 8. ledna 2016 v 16:15 | Reagovat

Za prvé bych moc chtěla poděkovat za komentáře. :-) Chtěla bych ale říct, že určitě to, co jsem napsala není sračka podle některých. Řekla jsem jen svůj vlastní názor a jak to vidím já.
Každý z nás může tvrdit něco jiného a každý bude říkat, že má pravdu. Jenže podle mě to záleží na člověku, jak se na to dívá. Vidíme aspoň, že se potvrzuje to, že každý člověk je jedinečný. Každý máme jiný názor :))

Tenhle článek neměl
směřovat k tomu, že být ve vztahu je nějaké využívání toho druhého. To rozhodně ne! Jen jsem chtěla ukázat lidem, kteří na sobě cítí, že dělají pro druhého všechno, až ztrácí sami sebe, že by měli být trochu zamilovaní i do sebe a dělat to, co chtějí i oni. Ale pokud jste s tím správným člověkem, tak byste tohle neměli pociťovat, protože ten, kdo vás doopravdy miluje Vám to nedovolí, abyste dělali všechno pro něj.

A o té žárlivosti si myslím furt to stejné, ono je sice hezké, když vidíte, že na vás někdo žárlí. Ve skutečnosti jde tomu druhému o to, že by se mohla naskytnout osoba, která bude lepší jak on sám a že by mu bylo odcizeno, co mu patří, co má rád. Takže se v duchu porovnává s tím druhým. Pro mě je žárlivost sobecká a majetnická. Pokud teda žárlí, tak své drahé polovičce v tom případě, nevěří a pochybuje sám o sobě.
Ano, já souhlasím s tím, že to musí být oboustranné porozumění, mít společné zájmy,koníčky. Pokud někoho takového máte, je to strašně moc skvělé. Nikoho jsem nechtěla naštvat, který je ve vztahu šťastný. Chtěla jsem znát jen váš názor na to, jestli vy považujete za lásku to, že obětujete až příliš, aniž by to druhý ocenil.
Jenže tenhle článek jsem doopravdy spíše směřovala k tomu, aby holky nebo kluci, kteří mají nízké sebevědomí, začali nejdříve milovat sami sebe. Aby si ve svém vztahu byli oba rovnocenní a vážili si sami sebe.
To byl účel tohoto článku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama