Prosinec 2015

Co jsem dostala k Vánocům 2015?

28. prosince 2015 v 18:46 | Nelly Cadlenson |  Deník


Vánoce jsou už za námi. Je to šílené, jak to vždy uteče. Abych pravdu řekla, vůbec jsem svátky neprožívala. Nevím, co se stalo. Místo sledování pohádek jsem si četla nebo byla na mobilu. Nedokázala jsem se koncentrovat na žádnou pohádku (kromě Sám doma a Grinche). Štěrý den byl docela hektický. Pomáhala jsem s přípravou na večeři, která byla veselá, protože nás u stolu bylo 7. Největší radost mi dělala má mladší sestra, které oči jen zářily. Dárky, které jsem dostala, jsem si vlastně nakoupila sama. Mám to tak od 13 let, co se naši rozvedli. Vždy si nakoupím, co chci a co potřebuji. Nejvíce jsem si teda nakoupila v Anglii - Primark a New Look. Dostala jsem 2 svetry a kožené rukavice z Primarku, za které jsem fakt ráda. Jen jsem zvědavá, jestli je využiju. Zatím to vypadá na takové jarní počasí. Dále pak dekorace do pokoje - zrcadlo, pořadače, stojan na šperky, rámečky, židli a vysněný kosmetický stůl Malm z Ikei. Nechyběla ani kosmetika, litr kokosového oleje, školní pomůcky jako růžové sešity, diář. Konečně mám štětce na tvářenku a na oči. Radost jsem měla i ze selfiestick a čoček na telefon. Fotky z telefonu vypadají jak ze zrcadlovky. Neuvěřitelné!




















Jak se udržet o Vánocích a přes zimu fit? + můj vánoční jídelníček

23. prosince 2015 v 21:25 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight


Nejlepší čas v roce je tady. Jenže my automaticky víme, že přibereme. Návstěvy u známých se neobejdou bez alkoholu, válení se u televize na sucho, je přímo nemožné. Chcete prožít Vánoce, kdy můžete hřešit, ale zároveň být fit a cítít se dobře? Mám pro Vás pár tipů, které jsem si vyzkoušela během minulých Vánoc roku 2014, kdy jsem se udržovala a zároveň jedla všechno. A po Vánocích jsem nepřibrala ani kilo.

V čem tohle spočívá? Uvědomila jsem si, že by mé Vánoce ztratily kouzlo, kdybych si nedopřála vánoční rohlíčky nebo kdybych odmítala řízek s bramborovým salátem. Vím, že je zima a nikomu se absolutně nic nechce. Nebojte. Nejste sami i já mám chvíle, kdy nejsem schopná zvednout zadek. Chce to hned ze začátku chytrý plán...


Pravidelnost


Zkuste si rozvrhnout jídla na určité hodiny a dodržovat přísun potravy. Tělo si zvykne, kdy dostane jídlo, a tak můžete předejít vánočnímu přejídání. Dám příklad, když vstanete v 11 hodin nebudete potřebovat snídani. CHYBA. Já o Vánocích vstávám nejpozději okolo 9 hodiny a další jídlo mám až za 3 hodiny.

Lepší ráno než večer


Důležité je, aby vaše snídaně byla každý den ve stejnou dobu a hlavně aby byla vydatná. Klidně si posnídejte, na co jste zvyklí. Dejte si cukroví nebo chlebíčky. Řiďte se pravidlem, že lepší je zhřešit hned ráno než pozdě večer. Nejčastěji snídám banánovou Saharu (jak tomu říkám já), což je kuskus zalitý vodou a mlékem, s trochou medu a nakrájeného banánu. Je to rychlá a zdravá snídaně, která Vás zasytí. Typickým vánočním jídlem jsou i buráky nebo jablka kaki. Dále si občas dělávám celozrnné toasty se sýrem a šunkou. Ano, když se hoduje jídlem tak jedině ráno.



Neustále něco podnikejte


Polovina lidí sport miluje a druhá polovina tímhle slovem pohrdá. Pro ty, kteří sport nesnáší, bych doporučila, aby si vyšli aspoň na vycházku po městě. Většina lidí je doma u svého počítače nebo televize, kde kouká na filmy a dny utíkájí rychle. Musíte jít i na vzduch vyventilovat svoji duši. Věřte, že půlhodinová procházka Vám zlepší okamžitě den a cítíte se plní energie. Pokud jsou namrzlé rybníky, běžte bruslit nebo existují i různá kluziště. Cvičte si i doma, ale nejdříve si běžte dát kardio do přírody. Nejlepší je běh po ránu nebo krátká rozcvička na zahradě. Měla jsem venku za barákem rotoped, kde jsem jezdila aspoň 20 minut. Nejlepší je nechat si vymrznout mozek a poté přijít spokojeně domů s teplým čajem k rodinnému krbu.

Zázračné potraviny


Skořice, zelený čaj, ananas a pomelo. Tyhle potraviny si přidejte na svůj vánoční nákupní seznam. Budete je milovat a klanět se jim. První bych začala asi o skořici, kterou dávejte všude kam se dá. Například ráno do ovesné kaše, do kuskusu. Zelený čaj pijte 2x denně. Pomůže Vám udržet si ploché břicho. Samozřejmě je dobré si po každém zeleném čaji dát sklenici čisté vody, jelikož zelený čaj odvodňuje. Stalo se mi, že jsem to s tímhle čajem přeháněla a nejvíc trpěla moje pleť, která byla nehorázně suchá. Často mě i pobolévala hlava. Ananas a pomelo jsou výborní na zasycení. Nejlepší je si dát pár kousků na odpolední svačinku a do večeře máte s jídlem vystaráno. Večeři bych volila, na které jste zvyklí. U mě je to třeba opět kuskus na slaný způsob, knackerbrot s lučinou a zeleninou, zeleninové saláty nebo třeba jogurt s medem.

Večerní sledování filmů


Znáte ten pocit, když se večer díváte na film, je pozdě a najednou dostanete hlad nebo spíše chuť? Většinou jste zvyklí, že potřebujete něco chroupat. Máte rádi popcorn nebo brambůrky? Ve skutečnosti si to ani nevychutáváte, když se díváte na film. Zkuste si k filmu místo toho vzít 3 mrkve. Dělám to tak pořád. Jakmile začne film, dám si mrkev a ani nevnímám, že ji jím. Účel to ale splnilo - nasytilo to mé falešné chutě a moje mysl je zaměstaná.


Můj jídelníček o vánočních prázdninách


9:00 - banánová Sahara, mandarinka, 2 špaldové perníčky, 2 linecké + čaj
12:00 - 13:00 - oběd (jezte střídmě) - česneková polévka (2 naběračky) + kuřecí steak s rýží
15:00 - 2 muffiny
18:00 - bílý jogurt s medem + čaj
21:00 - mrkev

9:00 - ovesná kaše s jablkem kaki, toast se sýrem, 2 špaldové perníčky + čaj
12:00 - oběd - kuřecí vývar + selské brambory, kuřecí závitky se špenátem a balkánsým sýrem
15:00 - jogurt se skořicí a 2 kousky cukroví + čaj
18:00 - kuřecí závity se špenátem a balkánským sýrem
21:00 - okurek nebo mrkev


7:00 - kuskus s mlékem a mandarinkou, pendrek + čaj
9:00 - pomeranč
12:00 oběd - smažák se sýrem a brambory (jen půlku smažáku)
15:00 - 6 kousků ananasu + čaj
18:00 - zeleninový salát s balkánským sýrem
21:00 - mrkev



A na závěr bych Vám chtěla říct, pokud to přeženete s jídlem, nelamte si hlavu. Vyběhnete ven a žádná kila navíc se neobjeví. I já o Vánocích hodně hřeším, ale i přesto si to musím užít. Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků.


RECEPT: Perníčkové cookies/perníčky

19. prosince 2015 v 11:40 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Vánoce jsou už za dveřmi a cukroví voní po Vašem bytě. Dneska jsem si pro Vás připravila zdravé perníčky ze špaldové mouky.


Budete potřebovat:
  • 400g špaldové mouky
  • 3 lžíce medu
  • 1 lžíce třtinového cukru
  • 1-2 vajíčka
  • 3 lžíce mléka
  • 3 lžičky perníkového koření
  • 1 lžička jedlé sody
  • 3 lžíce Stelly
  • kokosový olej
  • vykrajovátka
  • váleček
  • prkno


Všechny zmíněné suroviny dáme na prkno a vytvoříme těsto. Měla jsem problém s těstem, protože se trhalo, jelikož tam nebylo hodně tuku, které by tohle těsto drželo pohromadě, tudíž se nelekněte, pokud se těsto bude trhat. Nejlépe přes noc nechejte těsto zabalené na talířku v igelitce. Na druhý den vyválejte těsto (i tak se bude trhat) a můžete vykrajovat. Pečte asi 7 - 10 minut při 190 stupních. Záleží podle tloušťky Vašeho perníku.
Poté můžete perníčky nazdobit cukrovou polevou s citrónem. Bez cukrové polevy perníčky chutají jako perníkové cookies.



ENGLAND 2015

6. prosince 2015 v 19:41 | Nelly Cadlenson |  Deník

Ahoj. Jsem doma z Anglie a mám doopravdy smíšené pocity. Moje vzpomínky jsou tak živé, že kdybych zavřela oči, jsem znovu ve svém milovaném Worthingu. Můžu říct, že jsem byla napjatá, jaké to tam bude. Poslouchala jsem řeči ostatních o Angličanech, že jsou odtažití, citově chladní a jejich humor je suchý, dále že mají doma bordel a neuklízí. Je sice pravda, že jejich domy nejsou tak precizně uklizené jako u nás v Česku, za to oni si dokáží svůj život užít. Bary, kavárny a restaurace jsou pořád plné lidí. V domě, ve kterém jsem bydlela, byl postarší a uklizený. Nebyl tam nikde prach ani bordel na zemi. Oni prostě mají jen moc věcí náskladané třebe v knihovnách nebo v obýváku na stěnách. To je vše, takže to může působit kýčovitě. A co se týče jejich povahy... Lidé by měli nejdřív s Angličany mluvit, než se přiklánět k názoru druhých, že jsou Angličani chladní. Podle mě to není pravda.


Když zavzpomínám na svého učitele Davida, tak si představím showmana, který dokáže své vyučování zpestřit na tolik, že ho studenti poslouchají. Celou dobu vykládal a nutil nás taky mluvit. Jenže ona ta konverzace přišla vždy sama. Hráli jsme s ním různé hry, při kterých jsme museli mluvit. Naše každá hodina se nikdy neobešla bez smíchu. Uměl nás pobavit a zároveň nás zbavit nervozity. Stejně tak kdy jsem čekala před obchodem zvaný Poundland, kde všechno bylo za jednu libru (ale o něm později), jsem čekala s plnýma taškama na kamarádku. Jeden pán si ke mě sedl a podal mi bonbony, které mi z tašky vypadly. V Anglii je nutné, abyste za všechno děkovali a také prosili. Ten pan, který žil ve Worthingu, si se mnou vykládal dobrou půl hodinu. Šlo vidět, že se hodně zajímá. Chopila jsem se šance a začala jsem se taky zajímat a vyptávat. Můžu Vám říct, že takhle když si s někým povídáte a je z jiné země, tak pro mě je to ten nejkrásnějí a nejnaplnitější pocit, co mi život může dát. Furt tápám, kdo jsem a co mě baví a co chci. Když si například koupím kabelku, kterou moc chci, tak mě to naplní na chvíli, jenže tohle je mnohem vzácnější než nějaké hmotné věci. Pomalinku si uvědomuji, že tohle je vlastně to, co chci. Můžu z celého srdce říct, že na tento moment myslím fakt každý den a přehrávám si ho dokola, protože tehdy jsem se cítila užitečná a šťastná. Měla bych přestat psát takové citové výlevy a popsat Vám, jak to tam probíhalo.


Jeli jsme ze Znojma až do Calais, kde jsem viděla uprchlický tábor. Bylo to něco neskutečného. Tolik lidí a bydlí jenom v modrých tenkých stanech. Všude okolo byl samý nepořádek a na každém rohu stáli policajti. Když jsme najeli na trajekt, tak jsem se pomalu tešila, až spatřím anglickou pevninu. Jenže cesta trajektem nebyla vůbec skvělá. V půli cesty mi začalo být špatně. Celou cestu jsem byla na záchodě a zvracela. Jo bylo to strašně fajn, protože byly nehorázně velké vlny, takže se naše cesta prodloužila nejméně o hodinu déle. Po příjezdu do Doveru jsme jeli do historického městečka Hastings, kde jsme byli u moře a prohlídli si město. Bylo to neuvěřitelné, protože skoro na každém rohu byl krásný kluk. Prostě přesně můj typ. Poté jsme jeli do rodin do Worthingu. Bydlela jsem v rodině, kde host mummy nebyla Angličanka ale Thajka. Občas jsme ji nerozuměli, protože některé písmenka měnila, což bylo občas směsný. Byli ale hrozně moc přívětiví. Co se týče jídla tak to byl fakt cheat week se vším všudy. Kdybych tu bydlela a stravovala se tu, tak jsem do měsíce stokilová. Jenže naše host mummy nám vařila takové lehké večeře. Třeba první den nám udělala bulgur s hráškem, mrkví a sýrem. Další den jsme měli boloňské špagety a poslední den jsme měli nudle. Nemůžu si vůbec stěžovat, protože jídla v rodině byla suprová. Snídaně byly stále stejné - musli s mlíkem, toast, arašidové máslo a marmeláda. Poslední dny jsme měli večeři jako pizza a fish&chips, což je tradiční anglické jídlo. Co mi akorát scházelo byl teplý oběd, protože místo toho jsme dostávali balíček, ve kterém byl toast, sladkost, brambůrky, ovoce a voda.

Co se týče školy, tak jsme se učili 3 dny a měli jsme 2 hodinové lekce. Každé ráno cestou do školy jsem obdivovala uniformy žáků. Je to něco prestižního. Všichni tu byli příjemní a furt se nás ptali, jak se máme. Není to o tom, že by je to zajímalo, ale je to jejich projev zdvořilosti a slušnosti. První tři dny strávené na jihu byly nejlepší ze všech. Chodili jsme k moři a na mola. Nakupovali jsme a to ve velkém. Jeli jsme do Brightonu, kde jsem nakoupila spoustu věcí v Primarku a New Looku. Utratila jsem nejmíň 80 liber. Brighton se mi moc líbil, protože nebyl tak přeplněný. Všude jsem zkoumala každé místo, co bych mohla vyfotit. Jenže furt nebyl čas. Nakonec to dopadlo tak, že celá naše skupina musela čekat na mě a na kamarádku. Další den jsme byli v Portsmouth, kde byli jen samé lodě a pak přišlo opět nakupování. Poslední den na jihu jsme strávili ve Worthingu, kde nás vzali do Poundlandu, jak jsem se již zmiňovala. Vše tam bylo prostě za jednu libru. Takže jsem nakoupila šampony, deníčky, různé vánoční dekorace, diář na rok 2016, bonbony, čokolády, čaje a pronto, protože u nás stojí 100 Kč. Už mě bolely ruce, jak jsem měla ten košík těžký. Ano, tady jsem utratila dalších 25 liber. Co mě ale překvapilo, tak to bylo KFC, protože to nebylo jako u nás. Když jsem řekla obsluze, že chci Twister menu, koukal na mě jak na idiota. Mají to tam tak, že si koupíte normálního Twistera s hranolkama a k tomu musíte dokoupit nápoj. Vůbec nechutnal tak jako v Česku.


Pak přišel na scénu Londýn, který je neuvěřitelný. Je přeplněný a všechno je tu strašně ve spěchu, lidé tak doprava. Památky má nádherné a vůbec jsem si nepředstavovala, že jsou všechny tak blízko u sebe. Viděli jsme Tower Bridge, Big Ben, London eye, Katerdrálu sv. Pavla a mnoho dalších. V Londýně probíhalo také mnoho stávek reagující na to, co se děje ve světě. Večer bylo všechno osvícené francouzskou trikolorou. A vánoční osvětlení je tam jako z pohádky. Mrzí mě, že nemám pořádné fotky, protože jsme večerní Londýn viděli z autobusu. Je nádherné, jak se všude svítilo a červené autobusy tomu dodávaly šmrnc. Mrzelo mě, že jsme němeli tolik času. Furt jsme pospíchali a neměli čas někde se zastavit. Z čeho jsem měla šílenou radost, byla návštěva muzea Madame Tussaud's (nebo jak se to píše), kde byly samé známé celebrity. Hlavně jsem se setkala s One Direction a se Zoellou a Alfiem. To jsem měla šílenou radost a užívala si to. Ty figuríny byly doopravdy jak živé. No a zjistila jsem, že Einstein byl doopravdy malý.


Poslední den byl zároveň asi nejlepším dnem, protože jsme prošli celým Londýnem a procházeli ulicemi, kde se nacházeli fakt luxusní nádherní chlapci. Jeden mi utkvěl v paměti, protože mi připomínal Harryho. Zakončili jsme náš výlet na London Eye a plavbou po Temži. Vše bylo nasvícené a vánoční nálada mě pohlcovala. Nechtěla jsem z tama ještě odjet, ale zároveň mě táhla domů rodina. Musím uznat, že tento rok byl doopravdy těžký a stále jsem čekala na odměnu, a právě tenhle výlet byl pro mě tím nejkrásnějším dárkem, co mi mohl někdo kdy dát. Konečně můžu odškrtnout svoji první položku na seznamu z mých snů.
Mějte se zatím krásně. Čeká Vás tu moc moc fotek z Anglie ale i mnoho jiných.