Březen 2015

OOTD - Losing myself

16. března 2015 v 14:00 | Nelly Cadlenson |  Outfity





Leggins - New Yorker // Blouse - LuuStyle // Watch - Omaki

TAG: 25 faktů o mně

11. března 2015 v 14:00 | Nelly Cadlenson |  Ostatní


1) Jmenuji se Nela a doma mi říkají Nelzo nebo ModesRobes. Ve škole mi jednu dobu říkali Karel, protože jsem milovala Karla Gotta. Můj strejda vždy vymýšlel různé přezdívky jako Neliator.
2) Nemůžu odejít bez podívání se do zrcadla. Kdekoliv kde vidím zrcadlo, tak se tam prostě musím podívat. Je to něco jako nemoc, ale nemůžu si pomoct.
3) Jsem nerozhodný a občas i panovačný člověk. Nesnáším to na sobě, ale nemůžu si pomoct.
4) Měla jsem psa Rockyho, korelu Jožina, andulku Fiškuse, kanárka Pepinu, rybičku Alberta a Cyrila. Kanárek a andulka mi uletěli, rybičky umřely, korela se utopila v záchodě a Rockyho jsme kvůli přehnané temperamentnosti dali jiné rodině.
5) Mám strašně nešikovné ruce. Doslova vše mi padá z ruky nebo něco vždy omylem shodím na zem.
6) Dřve než někoho poznám mě zajímá spíš jeho znamení než jméno. Jednu dobu jsem hodně zkoumala horoskopy a doslova jsem se v tom vyžívala. Pořád jsem sestavovala partnerský horoskop mého znamení a kluků, kteří se mi líbili.
7) Když vařím, tak je všude šílený nepořádek. Mamka by mě nejraději nepouštěla vůbec do kuchyně, ale to bych nic neuměla. Chudák má pak ze mě strašné nervy.
8) Neumím lyžovat a nejde mi žádný sport. Lyžovat jsem zkoušela jednou, ale mám z toho jenom špatný zážitek. Musela jsem celou červenou sejít pěšky s lyžemi na zádech a lyžáky na nohou. Mám leve nohy stejně jako ruce.
9) Nikdy nemůžu říct, co je mého nejoblíbenějšího, protože všechno závisí na mé náladě. Jednou řeknu, že je moje oblíbená písnička Your song a zítra řeknu zase Like I can.
10) Když jsem sama, mluvím si pro sebe anglicky. Je to divný zvyk, ale vždy si stoupnu před zrcadlo a mluvím strašný kraviny.
11) Jsem romantička. Zbožňuju romantické filmy, růže a sladkosti ve tvaru srdíčka.
12) Mezi mé oblibené youtuberky patří Bethany Mota a Zoella, z českých Teri Blitzen. Sice už je nesleduju pravidelně, ale vždy když mám čas, tak na tyhle vždy kouknu.
13) Vždy když si čtu své staré statusy na Facebooku, stydím se za sebe. Typu: ,,jsem vykoupaná", ,,Nialle, čekáme na tebe". Bože můj. Připadám si, že jsem musela na něčem jet, protože když si to čtu, chce se mi fakt brečet.
14) Každý den si umývám hlavu. Nesnesu a cítím se divně, když není čerstvě umytá.
15) Nedávám najevo svůj názor, spíše poslouchám druhé. Hodně mě ovlivní to, co si myslí druzí a většinou poslechnu je než sebe, protože mám strach, že udělám chybu.
16) Všem dávám rady, ale sama sobě si poradit nedokážu. Dokážu všem říct svůj názor a co bych podle nich dělala, ale když se přihodí něco mě, absolutně nemám mínění, co bych si měla počít.
17) Ráda zpívám, ale nejde mi to. Hrála jsem na flétnu a občas si zahraju na kytaru, ale nejsem žádný profík. Spíš hraju pro své potěšení.
18) Jsem závislá na Instagramu. Není rána, kdybych nevzala telefon a neklikla na ikonku Instagramu. Pak už jen ubíhají minuty a pak hodiny.
19) Mám 2 sourozence, Boriska a Natálku. Jsem z nich nejstarší a strašně moc je miluju.
20) Je mi 16 let. Všichni mi ale tipují na 18 nebo 20. Parkrát když jsem byla s mojí malou sestrou, lidé si mysleli, že jsem její máma.
21) Jsem bruneta, ale konečky mám světlé. Když jsem byla dítě, byla jsem blondýna s kudrlinama.
22) Miluju obchod IKEA. Švédský styl to je moje. Hlavně si ráda prohlížím nábytek.
23) Nesnáším nakupování. Když mám peníze, nikdy nemůžu nic pořádnýho sehnat. Když peníze nemám, nakoupila bych snad všechno, co vidím.
24) Vymazala bych matematiku ze světa. Myslím, že k tomu faktu netřeba komentáře.
25) Nemám žádné hobby. U všeho vydržím vždy jenom chvilku, pak mě každá činnost omrzí.


Jak být vytrvale motivován v hubnutí?

4. března 2015 v 18:00 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Přichází mí čím dál víc dotazů, které se vztahují na předminulý článek ,,Jak jsem zhubla 14 kg?". Ten dotaz zní: ,, Jak jsi to dokázala?" , ,,Co tě motivovalo?"
Lidé vidí ve všem problém. Lidé všechno komplikují, protože si rádi věci komplikují. To nás dělá lidmi. Přitom je to tak jednoduché. A víte proč nám to nepřipadá jednoduché? Protože za vším stojí naše mysl. Mysl nás dokáže hodně potopit a odradit, protože ona si pamatuje vše, co o Vás kdo někdy řekl. Pamatuje si pocity, které jste prožívali, když Vám bylo nejhůř, když Vás někdo urazil. Ona s těmihle pocity dokáže člověka dostat do rozpaků. Neustále o sobě pochybujeme, protože nás někdo vždy srazí k zemi hloupou urážkou, posměchem, pohledem anebo i pouhou připomínkou.
A tak pramení problém ten, že si nevěříme a smýšlíme o své osobě jako o slabé. Chtěla bych Vám říct příběh.
Byla jednou jedna obyčejná,bezproblémová,poslušná dívka. Když se jednalo o školu, dokázala být hodně cílevědomá. Když chtěla něco umět nebo získat něčí pochvalu, vždy se snažila, aby se úspěch dostavil. Scházelo ji jedno. Byla to trpělivost . Vlastnila nízké sebevědomí, a proto nemohla uskutečňovat své sny.
Své sny si zapisovala do svého deníku a vždy smutně koukala na ten dlouhý seznam přání, kterého nikdy nedosáhne, protože ji chybí důležité vlastnosti, které nemá. Tolikrát záviděla ostatním odvahu, kuráž a nadupané ego. Chtěla být taky taková, ale prostě to nešlo. Radši se krčila v rohu, aby na ni nikdo neviděl a nevšímal si ji - nechal ji ve svém světě, který byl nádherný, kde ona radostně žila svůj sen. Sem tam zaslechla posměch druhých na její osobu, ale vždy to uměla překousnout a jít dál se vztyčenou hlavou. Kolikrát slýchávala, jaké je nemehlo, jak jenom furt jí, nic nedělá, nebaví se, je zavřená ve svém pokoji, neustále se baví o škole, protože nemá jiný zájem. BLA BLA BLA. V té době si ale neuvědomila, že tyhle kecy ji posunou dál přesně tam, kam právě chtěla. Nezaobírala se tím. Dělala dál, co jí bavilo a dál poslouchala bludy ze všech stran. Nikdy ale nebyla naštvaná na ostatní ale na sebe. Došla k názoru, že mají pravdu. Nedělala nic jiného, než se jenom nechala zasvětit do objetí učení. Nechala si utíkat zážitky před očima. Jedla, protože neměla nic na práci, aby se zabavila. Každá číše jednou přeteče, přesně jako ta moje. Všechno špatné co se v mém životě stalo, mělo určitý význam a pomohlo mi to k dosažení mému cíli. A to bylo odrazem startu mého hubnutí. Dokázat si, čeho jsem schopna.
Věřte, že bude den, kdy se vše nahromadí na sebe a bude vás to štvát. Budete cítit nutkání začít něco dělat. Důležité je, ale znát, proč to chci změnit? Pro koho? Dělám to pro sebe nebo jenom pro to, že to chtějí ostatní? Líbí se mi být více při těle nebo to chci změnit ? Tyhle otázky byste si měli pokládat ze všeho nejvíc a poté je přenést na papír a udělat si v tom jasný pořádek a výsledek.
Když dospějete k závěru (proč to chci udělat), začněte. Na to navazuje další otázka: ,, Jak mám ale začít?" Ze začátku budete mít energii, snahu a odhodlání, ale jakmile ji budete mít moc, tím rychleji z Vás vyprší. Hodně jsem o tom přemýšlela, než jsem se k tomu odhodlala. Když hubnete, nesmíte nad tím přemýšlet. Pokud ráno,když otevřete oči, je vaše jediná myšlenka to, že začínáte hubnout, tak to vás dnes večer vidím u ledničky s velkou porcí medové zmrzliny s kouskem karamelu na vrchu. Je těžké nemyslet na to, po čem toužíte. Berte hubnutí jako výzvu své trpělivosti.
Pokud to, že hubnete, roztroubíte každému, budete cítit nátlak na svou osobu. Lidé jsou zlí a dokážou potopit. Nikomu o tom neříkejte. Začnou si z vás dělat legraci a schválně se před vámi cpát sladkostmi.


Je jasné, že výsledky se nedostaví hned, ale přijdou, pokud jste ovšem trpěliví a abyste se stali trpělivými, musíte zapomenout na svůj cíl a nenazývat hubnutím svým cílem ale pokusem. Zkoušíte hubnout. Netoužíte po tom. Jenom to zkoušíte. Čím víc po něčem prahnete, tím se ta vytoužená věc vzdaluje. Nenechte, aby hubnutí zasvětilo Váš život a Vy nekontrolovatelně počítali kalorie. A tak přicházím k dalšímu bodu, což je odreagování. Zaměstnejte svou mysl tak, že si na hubnutí ani nevzpomenete. Dělejte to, co vás baví, co je vaší vášní - fotografujte, pokud to milujete, zpívejte, tancujte, choďte ven se známými, dělejte věci, které jste nikdy nezkusili a máte z nich strach.
Moje ,,hubnoucí éra" začala o prázdninách a abych nemyslela furt na svá kila, tak jsem se začala učit vařit, což bylo pro všechny šok. NIKDY jsem neuměla připravit polívku ani podle návodu. Když jsem smažila vajíčka, zapomněla jsem zapnout vařič, a pak jsem se prostě divila, proč se mi vajíčka neusmažila. A tak jsem nevařila, protože jsem se toho bála. Když jsme k němu změnila přístup, začala jsem se víc snažit a nebála se neúspěchu. Měla jsem radost, když se mi povedla míchaná vajíčka ( jak prosté). Dále jsem pak pekla - Míša řezy, muffiny, fitness koláč. Naučila jsem se dokonce i čočku, polévky a uvařit brambory. Vím, že to zní zajímavě, že se to od holky jako já, čeká, že umí vařit, ale já to doopravdy neuměla a stále se učím. A víte co? Baví mě to, i když vždy dostanu vynadané, protože jsem něco připálila. Díky hubnutí jsem změnila názor i na sport. Sport nikdy nebyla moje parketa. Jediné co jsem měla ráda byl volejbal, ale že bych v něm vynikala, se říct nedá. Dnes si asi nedovedu představit týden, kdy bych seděla na zadku zahleděná do počítače, aniž bych nešla ven, necvičila jogu nebo cardio. Pro mě je hubnutí proces, který Vám změní nadhled na život a rozšíří vaše obzory. Vždy jsem měla strach řízení kola bez držení řídítek, nikdy jsem nebyla schopna udržet rovnováhu. Hádejte! Tyhle prázdniny jsem jezdila bez držení a strach jsem zahodila. Při každé projížďce jsem to zkoušela a v půlce prázdnin jsem už jezdila jako profík.
Pro někoho vaření a jízda na kole bez držení řídítek připadá jako příklad moc jednoduchý a nezajímavý. Máte pravdu, je to jednoduchý příklad, přesně právě tak jako hubnutí. Dělejte to, co vás baví, věnujte se tomu co nejvíc a bez stresu.
Když ale cítíte doopravdy bezmoc a cítíte, že Vaše snaha a trpělivost opouští vaši osobu, podívejte se na vaši fotografii, na které si připadáte výjimečný. Fotografie kde jste se cítila dobře se svým tělem. Doopravdy to pomáhá. Na té fotografii vidíte své lepší já, máte vizuální podklad toho, jak můžete znovu vypadat! Já se pokaždé dívala na třídní fotku v 6. třídě, jelikož mi připadala, že v té době jsem byla se sebou spokojená. Když selžete a dáte si koláč, který upekla vaše babička, je to v pořádku. Výhra bude, když si uvědomíte, že jste udělali chybu a snažíte se ji napravit tím, že si přidáte více na cvičení. Hlavně si nikdy nic nevyčítejte.
Další problémem je společnost a oslavy. Je zřejmé, že někteří lidé budou váš entuziasmus do hubnutí nenávidět a budou se snažit vás odradit od vašeho ,,pokusu". Tohle už je o silné vůli, když ostatní jedí to, co vy přímo doslova milujete, ale nesmíte si to dopřát. Oslav jsem se účastnila, ale vždy jsem s hrdostí odmítala všechny nezdravé věci, protože jsem se před oslavou vždy najedla, abych neměla pocit, že potřebuji další energii. Já se doslova od lidí odizolovala a byla jsem ve svém světě, který zahrnoval moje zájmy a strava. Věděla jsem, že když budu s lidmi, kteří milují jídlo ( protože lidé miluji jídlo), můj pokus nevyjde.


A pak jsem potkala Adélku. Spojovala nás jedna stejná věc a to silná vůle a podobná minulost. Byly jsme si spolu oporou. Vždy jsme si vše plánovaly ( kdy, v kolik, co budeme jíst, kolo nebo brusle). Ve skutečnosti mě to bavilo. Byly to nejlepší prázdniny, které mi hodně daly ( ale taky vzaly kila). Je dobré najít člověka, který se snaží taky zhubnout a být si zároveň oporou. Děkuji Ti.
Vidíte, co díky hubnutí můžete získat? Já získala tu nejlepší kamarádku, která mě nikdy neměla v úmyslu potopit, spíš mě povzbudit, která vždy musela a stále musí snést mé nálady, i přesto mě má ráda (myslím). Objevila se prostě ve správnou dobu.

Zkrátka hubnutí není jenom o snaze, ale hlavně o silné vůli a trpělivosti. Každý když něco doopravdy chce, dokáže vše na co si jenom dokáže vzpomenout a pokud se to nepodaří, tak to asi nebude to, po čem doopravdy toužíte. Vím, že tohle dokáže každý. Je to jednoduché. Nekomplikujte si život.Hrajte si na chemika a pokus se podaří. Přeji mnoho štěstí.