Listopad 2014

Nedokonalost & never good enough

27. listopadu 2014 v 19:10 | Nelly Cadlenson |  Ostatní

Taky máte někdy ten pocit, že nejste dost dobří? Že to, co děláte, nemá žádný smysl? Že ničeho nedosáhnete, čeho chcete? Myslím, že s tímhle pocit se setkává snad každý druhý teenager. Vypadáme, že nás nic netrápí a vše je ok. Snažíme se zamaskovat naše chyby, protože máme strach z toho, že ty chyby poukáží naši slabou stránku a rázem zapomeneme na naše dovednosti a schopnosti. Já se osobně řadím mezi ty, kteří si nevěří. Mám s tím dost hodně velký problém. Když jsem byla mladší, tak jsem se doslova nebála ničeho. Do všeho jsem šla po hlavě a nikdy jsem neuvažovala, co by se mohlo stát. Od jedné události se moje uvažování, chování úplně změnilo. Od doby, kdy jsem se přihlásila do pěvecké soutěže a zapomněla text písně v půlce skladby, se moje uvažování o mě úplně změnilo. Byla jsem z toho strašně moc špatná, a proto jsem už nikam radši nechodila. Viděla jsem na sobě jenom to špatné. Když jsem si sepsala svoje silné a slabé stránky. Víte, které převažovaly? Samozřejmě ty slabé. Negativní věci ze mě chrlily raz dva, zato nad těmi silnými jsem musela dlouho uvažovat. Od té doby mám strach se někde prezentovat, mluvit a být svá. Mám strach, že to zase zvořu, vím , co moje nervozita dokáže a to se nejedná jenom o veřejném vystupování a sebeprezentace, ale také strach komunikovat s určitými lidmi (proto jsem šla na obor Cestovní ruch, aby jsem ten strach překonala). Pramení ve mně pořád strach, že se zesměšním, řeknu něco trapného, co nebude dávat smysl. Nevěřím si v ničem. Když to dám do příkladu do školy, tak i když jsem se na test učila, řeknu všem, že to neumím, protože cítím, že si nevěřím v tom, že ten test napíšu na jedničku. Má hlava mi říká, ať na to nespoléhám. Když se mi někdo líbí, nejsem schopna ani s ním mluvit. Někdy i normální konverzace je pro mě strašný problém. Nedokážu se zbavit pocitu, že někoho nudím. Nevím, kdy co můžu říct, a proto občas vypadám, že jsem bezcitná(neprojevuju city) nebo že nemám zájem o konverzaci. Nemám ráda ani situace ve vlaku, kdy není místo a musím se lidí ptát, jestli je volno. Mám prostě strach z toho, že mě odmítnou.
Tak proč se pořád všichni shazujeme? Nevěříme si. Nervozita nás tahá ke dnu. Strach ze zesměšnění a odmítnutí nás přímo nutí k pláči. Odpověď je jednoduchá. Za vším stojí internet. Taky se vám stalo, když projíždíte stránky facebooku nebo instagramu, že máte pak špatnou náladu? Vidíte lidi, kteří si užívají život plnými doušky a dělají věci, co je baví a co je dělá úspěšnými, zatímco vy sedíte za židlí a sledujete jejich posty, které ve vás vyvolávají smutek, protože byste to chtěli taky zažít ? Vidíme, jak se ostatním daří, ale nám pořád ne. Čím to asi bude? Zamrzli jsme v internetovém světě, který není skutečný. Ty lidé na fotkách sice vypadájí perfektně, ale všechen dík patří make-upu a efektům. Je třeba si otevřít oči a přijímat život jaký je. Každý máme chyby a musíme se naučit je přijímat. Máme ale také své přednosti a dovednosti, které je třeba najít a rozvíjet se a hlavně to nejdůležitější dělat to, co nás baví. Strávila jsem rok přemýšlením o sobě, proč o sobě stále pochybuju, proč se hned rozruším, proč se mi roztřesou kolena z nových věcí. Nikdy se nedívejte na lidi. Já to dělám pořád. Mám tolik plánů nebo se v mé hlavě motají, ale nezrealizuju je, protože mám strach z reakce okolí, co na to řeknou. Nejlepší je nic neřešit a dělat, co mě baví. Můj život nikdo jiný neodžije. Jenom na mě je to, jak s ním naložím, co prožiju, kolikrát se zamiluju a co budu dělat za povolání. Ať budu dělat cokoliv, nikdy nebudu spokojená. Vždy mi bude něco chybět a budu to hledat u druhých. Asi se nezbavím pocitu, že někoho nudím. Jsem nenapravitelný perfekcionista, který musí mít vše na svém místě a vše zorganizované, jinak nemá nic cenu. Ale i přesto vše, jsem ráda, že jsem to já. Tak mě prosím tak přijměte a já přijmu vás!

foto by: A. Duchoňová
message outline iconinstagram 5 iconfacebook 5 icontwitter 5 icon

FOTO: Autumn favorites

21. listopadu 2014 v 20:58 | Nelly Cadlenson |  Fotografie

Podzim je moje nejoblíbenější roční období a ani nevím proč. Možná proto že je barevný, teplý a zároveň i studený. Tady je takový menší ochutnávka toho, co jsem si během tohoto podzimu doslova zamilovala.

Nejoblíbenější svíčka?
Všechny co voní po jablku, skořici a vanilce.

Nejoblíbenější modní kousek ?
Kabát z Mohita a rifle z Camaïeu

Nejoblíbenější kosmetika?
Krém La Roche a krém na ruce liftingový

Výzdoba pokoje nebo DIY?
Šňůrka s listím

Nejoblíbenější sladkost?
Čokoládové Lindt karamelové



message outline iconinstagram 5 iconfacebook 5 icontwitter 5 icon

OOTD - Little black dress [14.11.2014]

17. listopadu 2014 v 8:00 | Nelly Cadlenson |  Outfity

Moc děkuji za spolupráci TFP s Anežkou Duchoňovou. Její stránka - TADY.

Dress - ?? // Shoes - Salamander // Rings - Takko // Coat - Mohito
message outline iconinstagram 5 iconfacebook 5 icontwitter 5 icon

Je suis triste. [16.11.2014]

16. listopadu 2014 v 13:00 | Nelly Cadlenson |  Deník
foto by: Anežka Duchoňová

Aloha. Zdravím. Nebudu popisovat moje dny, protože celý týden stál za 2 slova. Tolik událostí ,které se semlely do jedno týdne, mě totálně burcují a budou dál. Nechci, ale nikomu přivolávat špatnou náladu, protože je víkend a je volno. Minulý týden můj bratr oslavil jeho 10. narozeniny a pořádně jsme to oslavili. Udělala jsem mu výzdobu a nachystala jídlo společně s mamkou. Byla jsem taky v Brně nakoupit nějaké věci na zimu. Koupila jsem si super kabát z MOHITA ( konečně je v Brně) a džiny z Cameïeu. Utratila jsem hodně peněz, ale mám aspoň nové oblečení. V pátek jsem byla na TFP focení ve Znojmě. Domluvila jsem se s jednou holčinou od nás ze školy, která fotí, že by se mnou zkusila něco nafotit. Myslím, že se fotky vyvedly. Mám je přednastavené a v pondělí bude článek. S fotografkou jsme si padly do noty a navzájem se doplňovaly.Můžete navštívit její stránku TADY. Fotili jsme na nádraží. Mám haldu rozepsaných článků, ale vždy mi chybí fotky nebo nápad. Určitě ale bude mnoho o jídle. Včera opět ve Znojmě, ale jenom na rodinném nákupu. V poslední době se nic nedaří. Doufám, že tohle období rychle přejde.

message outline iconinstagram 5 iconfacebook 5 icontwitter 5 icon

FOOD INSPIRATION: My breakfast #FallEditon

15. listopadu 2014 v 8:00 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Hodně lidí v mém okolí se mě ptá, co jím, jelikož jsem docela hodně zhubla - . Pokud mě sledujete na Instagramu, můžete si všimnout, že moje fotky jsou převážně jídlo a příroda. Ještě před tím než začnu psát o mých zkušenostech s jídlem, tak nejsem žádný nutriční poradce ani fitness guru. Jenom jsem během hubnutí získala mnoho informací a zkušeností s jídlem.
Moje snídaně se skládá hlavně ze sacharidů a vlákniny. Mou nejběžnější potravinou jsou ovesné vločky. Tuhle pochoutku plnou vlákniny si dopřávám snad každý den od doby, co jsem zjistila, že moje milované müsli od EMCA borůvka a maliny je samý cukr. Můj rituál je většinou ovesná kaše na mnoho způsobů, bílý jogurt s ovesnýma vločkama a ovocem, nastrouhané jablko s piškoty. Jsou i dny, kdy i já zhřeším, ale řeknu Vám, že je lepší zhřešit ráno velkou nugátovou nutelou, než kdybyste se jí naládovali večer. Ráno tělo potřebuje hodně energie k tomu, aby mohlo přes den lépe pracovat. Tudíž ti, kteří nesnídají, si zadělávají na pěkný malér. Váš metabolismus se bude čím dál více zpomalovat a tím se bude Vaše váha nevědomky zvyšovat na větší větší čísla.
Ráno můžete sníst jídla, kolik chcete. Připadá mi, jakoby to lidé přehlíželi a cpali se až večer. Tím že přes den nic nejíte a až večer se nabucháte tím, co Vám vaše lednička poskytne, akorát přiberete a zaděláte si na zdravotní problémy. Problém je v tom, že většina je ve stresu. Ráno není čas na jídlo, protože lidé pospíchají do práce. Večer kdy jsou po náročném dni konečně uvolněni, přichází pocit hladu, který během dne ignorovali, protože byli v napětí, zaobráni úkolem v práci a žádný čas.
Musím se přiznat, že i já jsem nesnídala, protože jsem neměla čas. Raději jsem si přispala a utíkala do školy, kde jsem s naládovala koblihama. Teď je vše jiné. Vstanu o hodinu dříve, abych se mohla v klidu najíst a vše si nádherně připravit. Moji rodiče i okolí je překvapené, že je zbytečné vstávat takhle brzo, ale tenhle zvyk jsem si doslova zamilovala. Mám jeden malý tip, kterým se už řídím hodně dlouho a to je, že před snídaní se napiju pořádné sklenice vody a poté si dám ještě horkou vodu s citronem, poté už snídám. Důležité je, abyste jídlo nehltali, ale vychutnávali. Je to nejhlavnější jídlo dne, které nastartuje Váš metabolismus, pokud zvolíte zdravou variantu ve formě vlákniny, děláte jedině dobře. Vláknina nastartuje metabolismus tak, že za den spálíte víc kalorií, než kdybyste si dali jahodový koblih. Ovoce jen do oběda, zelenina po obědě. Je pravda, že je zdravé, ale taky obsahuje hodně cukrů, a proto je nejlepší ovoce jíst ke snídani a na svačinu. Ideální je za den sníst 2 druhy. U mě to je jablko a dál pak nechám podle toho na, co mám chuť.A proč zrovna jablko? Nebyl by den, kdybych si nedala jablko, protože mi dává pocit sytosti a nejen to, ale podporuje trávení a obsahuje také vlákninu. Skvělou surovinou je i ananas, který udržuje štíhlou linii, je chutný a dodává pocit sytosti. Zde je pár fotek mých oblíbených snídaní. Nechte se inspirovat. V příštím článků budu psát o svačinách. Čekejte také mnoho receptů.


Ovesné vločky + Activia borůvka + banán



Ovesné vločky + bílý jogurt + nektarinka


Jablko + kukuřičné lupínky + lupínky Vitelle + mléko


Těstoviny + mák + moučkový cukr + banán


Müsli + ananas + hrozen + nutella + mléko

Palačinky s tvarohem + maliny + banán

V další článku budou psát o mých svačinách.

A co snídáte Vy?

message outline iconinstagram 5 iconfacebook 5 icontwitter 5 icon

RECEPT: Fitness koláč

10. listopadu 2014 v 7:00 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Tenhle super chutný koláč jsem našla na jedné facebookové stránce s fitness recepty a musím říct, že je doopravdy chutný a přitom zdravý. Je to opravdu jednoduchý dezert, který je vhodný jak na snídani tak na svačiny. Poprvé když jsem si ho udělala, tak jsem ho snědla celý sama, protože nikomu to nechutnalo. Koláč je totiž málo sladký. Nepřidává se tam žádný cukr ani med.

Budeš potřebovat:
  • formu na dort
  • ruční mixér
  • 4 banány
  • 4 bílé jogurty
  • kokos
  • mandle
  • pečící papír

Jak jsem zhubla 14 kilo ?

8. listopadu 2014 v 9:05 | Nelly Cadlenson |  Lifestyle, recipes, lose weight

Už jako malá jsem nebyla zrovna štíhlé dítě. Vždycky jsem měla kila navíc. Často jsem dostávala přezdívky typu buřtík, paštika a prasátko. Když jste malí, je Vám celkem jedno, jak vypadáte. Čím jste starší a jdete do puberty, tím víc Vás vaše váha zajímá. Když jsem byla v 6. třídě, hodně jsem se vytáhla. Nebyla jsem tolik při těle. Horší to ale začalo být o minulých prázdninách. Všechno, co jsem viděla, jsem doslova zhltla. Každý pátek jsem jezdila k taťkovi, který nám vždy nakoupil sladkosti. Já si samozřejmě nakoupila všemožné sladké žvýkačky, pendreky, čokolády a brambůrky. To vše jsem byla schopná za jeden večer sníst. Moje váha začala stoupat. Z 63 kilo jsem během prázdnin měla 67 kilo! Úplně jsem se zhrozila řekla si, že přestanu tolik jíst.
S nástupem do prváku se mi to, ale vůbec nedařilo. Ve škole jsem moc nejedla, protože ty začátky byly pro mě docela stresové. Až jsem přišla domů, což bylo kolem 16 hodiny, pak jsem začala s jídlem. Můj problém byl to, že jsem jedla ve velkých porcích a víckrát za den. Další problém byl to, že jsem vůbec nesnídala. Znáte to, když máte nervy, a tak nic do žaludku nedostanete. Což bylo špatný, protože ,,moji snídani", důležité jídlo dne, jsem si nechávala až na večer.
Nebyla jsem úplně při těle. Někteří lidé jsou na tom hůř, ale nejhorší bylo, že jsem se ve svém těle necítila dobře.
Nosila jsem volné oblečení velikost XL, i když jsem měla L. Chtěla jsem nosit volné a pohodlné věci. Docela jsem byla naštvaná, že moje věci, které mi bývávaly jsou mi už malé. Všechny moje věci jsem darovala mojí mamce, protože mamka byla hubenější o 10 kilo než já. Když jsem byla hubená, půjčovaly jsme si věci, ale teď jsem na to mohla zapomenout.
Nesnášela jsem ani nakupování, protože pokaždé neměli moje číslo nebo mi to bylo moc malé. Když jsem se na sebe dívala ve zkušební kabince, tak mi nebylo zrovna do smíchu. Spíš jsem byla víc zakomplexovanější. A jídlo bylo tím nejlepší utěšovadlem. Pamatuji si, že v prváku se má váha opět zvýšila na 72 kilo. Nějak jsem byla smířená s tím, že už to zpátky neshodím. Neměla jsem ani žádnou motivaci po neúspěšných snaženích. A tak jsem prostě zase jedla. Jedla a jedla a radši se ani nevážila, jelikož jsem měla strach, jaké číslo na mě vybafne. Pamatuji si, že při posledním vážením jsem měla 74 kilo.

Leden 2014 - 74 kilo - ???

Když jsem si na školu zvykla, tak jsem začala jíst hodně i ve škole . Kupovala jsem si každé ráno sladké pečivo jako croissanty, koblížky, plundry atd... Většinou mi svačina nestačila, tak jsem si chodila občas kupovat do naší kantýny a potom mě čekal školní oběd. Za další dvě hodiny jsem si cestou domů kupovala další sladké pečivo nebo anglické rohlíky. Od té doby moje váha klesala a pak zase stoupala. Jednou jsem měla 72 a pak zase 74.
Jednoho dne když mi nebylo zrovna nejlíp, jsem se rozhodla, že s tím skončím. Představila jsem si můj žaludek, jak musí trpět. Představila jsem si všechno jídlo, co jsem snědla, jak se točí v mém žaludku. Přestala jsem uvažovat stylem CHCI ZHUBNOUT, protože ten Vám nepomůže spíš Vás potopí. Moje motto znělo CHCI MÍT ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Chci mému tělu dodat potřebnou energii. Nejhorší je, když chcete zhubnout, že si kladete moc velké cíle. Musíte začít doopravdy pomalu. Pokud chcete zhubnout, musíte to mít v hlavě spořádané, co chcete dosáhnout a proč toho chcete dosáhnout. Hubnutí začíná v hlavě. Pokud děláte něco, co ostatní říkají, že pomůže, ale sami o tom nejste přesvědčení, nikdy to nepůjde.

Červen 2014 - 64 kilo

Začala jsem tedy vynechávat sladkosti. Úplně jsem je omezila. Parkrát za čas jsem si dala třeba Kinder Bueno, ale mou sladkostí bylo Müsli s mlíkem. Každé ráno jsem si ho připravovala. Doslova jsem byla ujetá na téhle potravině a stále jsem. Snažila jsem si jídlo rozvrhnout na 6 porcí po každých 3 hodinách. Ze začátku se mi to nedařilo. Ráno jsem snídala ovesnou pochoutku a poté jsem si místo sladkého pečiva kupovala cereálku se sýrem v Karlově pekárně. Určitě to bylo lepší než koblížek. Při hubnutí je důležité zjistit z čeho tloustnete. U mě to byl samozřejmě cukr a bílá mouka.
Nejhorší pro mě bylo zvyknout si na čistou vodu. Říkám Vám, že nikdy v životě jsem čistou vodu nepila. Ohrnovala jsem nad ní nos. Vždy jsem dala přednost nějaké levné minerálce, protože byla sladká. Návyk na čistou vodu byl pro mě docela těžký a jsem ráda, že jsem to zvládla. Ze začátku jsem si chystala vodu s trochou šťávy. Postupem času, kdy jsem omezila i sladkosti, jsem tolik toho cukru nepotřebovala. Další týden jsem zkusila čistou vodu s citronem. Do svého jídelníčku jsem zařadila ovoce a zeleninu. Zeleninu jsem odjakživa měla ráda, ale vždy jsem byla líná si ji nakrájet, proto jsem vždycky sáhla po sladkém, protože bylo lehké roztrhnout obal a jenom se utápět v té hnusné cukrové nekvalitní čokoládě. Myslím, že v březnu 2014 jsem začala zdravě jíst. Nikomu jsem o tom neříkala, že chci zhubnout, protože vím, kdybych to někomu řekla, tak by se mi to nepodařilo. Jak se říká : Neříkej to, co budeš dělat, ale co jsi udělal. Ani na blogu jsem o tom nepsala. Zkrátka nikdo o tom nevěděl. Možná moje kamarádky si všimly, že nosím do školy healthy svačiny. Nosívala jsem s sebou nakrájenou zeleninu nebo ovoce, což u mě nebylo normální. Už od dubna jsem neměla bílý rohlík. Jedla jsem jenom tmavé a celozrnné rohlíky nebo žitný chléb.
Takový šok mé tělo nečekalo a váha šla zázračně dolů z 72 na 68 kilo. Byla jsem šťastná, že tam konečně vidím tu šestku. V ten moment mě to víc a víc motivovalo. Hodně jsem pila a snažila se jíst v menších porcích. Začla jsem se sebou být spokojenější. Koupila jsem si oblečení velikosti M a byla šťastná, že se mi daří. Začala jsem nosit uplejší věci a víc o sebe dbát. Někteří v mém okolí byli docela překvapeni, co se semnou děje. Neměla jsem na to žádnou odpověď jenom čistou radost. Začala jsem milovat nakupování. Mohla jsem si dovolit nosit i jinačí věci, než jsem nosila. Váha šla pořád dolů a do konce školního roku jsem měla 65,5 kilo. Když si i ostatní všimli, že jsem zhubla, hlavně moji rodiče, mamka zpátky vytáhla věci, které jsem ji darovala a nutila mi je si vyzkoušet. Měla jsem pořád kecy, že mi to nebude, že jsem pořád při těle. Když jsem si oblekla kraťase, které jsem nosila před 2 lety, byla jsem opravdu překvapena. Všechny věci jsem znovu oblekla. Celý červenec jsem jezdila na kole. Když bylo pěkně, pořád jsem jezdila. Jízdu na kole jsem si doslova zamilovala. Jezdila jsem společně s kamarádkou a většinou jsme ujeli okolo 20 km. Vůbec jsem se nešetřila. I když je zima, jezdím. Začala jsem chodit na PowerYogu. Také začínám cvičit i doma. Teď už musím jenom posilovat. Jsem strašně ráda, že jsem to nevzdala. Nikdy jsem nevěřila, že bych toho mohla dosáhnout.

Pokud máte nějaké otázky nebo chcete nějaké podrobnější články napište na ASK.

Poslední den prázdnin - 62 kilo


Dnes je 7. listopadu a moje váha je 59,5 kg a výška 178 cm.


NOVĚ ! Video o tom, jak jsem to dokázala :)


Recenze: BabyLips (balzám na rty)

4. listopadu 2014 v 23:53 | Nelly Cadlenson |  Recenze

Asi každá z nás slyšela už o zázračných balzámech na rty nesoucí název BabyLips. Každý už se doslova nemohl dočkat na to, až budou v České republice. Když sem přijely, vypukla doslova babylipsová mánie. Všichni kupují jenom babylipsy a já s něma. Proč? Protože není balzámu, který by doopravdy zvláčňoval rty a zároveň hydratoval. Jsou složeny z bambuckého másla, aloe a medu. Nádherný je i jejich neodolatelný design. Každý Babylips je odlišný barvou, názvem a příchutí. Já jsem si zakoupila Hydrate, který voní lehce po citronu a Pink Punch, který voní po tropickém ovoci. Jsem moc a moc z těhle balzámu nadšená. Mám v plánu si koupit zbývající. Cena jednoho balzámu je 60 kč, což si myslím, že se vyplatí investovat. V drogeriích seženete podobné od značky Dermacolu, ale tyhle jsem ještě nezkoušela.